Inspirace Buňuelovým filmem z roku 1972 zachovává výchozí situaci hostiny, k níž se schází skupinka výstředních přátel z lepší společnosti. Kolem prostřeného stolu rozehrává Mikulášek sled výjevů, v nichž nechybí nebožtík odevzdaně čekající na svůj vlastní pohřeb, monstrózní požírání rozházeného jídla, stejně jako vlastních výkalů.

Pro mnohé kultovní představení pracující s výtvarnou obrazivostí, pohybem, minimem textu, agresí a dekadencí, pro jiné včetně mě groteska, jež nepřekračuje hranici jisté mechanické ilustrativnosti. Před Plzní ale Buržoazie prezentovala české divadlo po pět večerů na prestižním Salcburském festivalu a po pražské premiéře bude tvořit jednu z opor repertoáru nového Divadla Na zábradlí.

I odpolední prolog festivalu se odehrál v groteskně kabaretním duchu. Inscenace ostravské Komorní scény Aréna S nadějí i bez ní, jež vznikla podle vzpomínek Josefy Slánské, manželky politika Rudolfa Slánského popraveného v procesech 50. let, volí groteskní stylizaci jako kontrast k hrůze zobrazovaných osudů. Ne vše v Plzni vyšlo, ovšem výkon Aleny Sasínové-Polarczyk v roli Josefy je ukázkou výsostného, působivého a přitom neokázalého herectví.