Jeho záběr je takřka renesanční, fotografuje (dosti ponuré snímky), kreslí (dosti depresivní témata) a je scénograf i kurátor. Ale alfou a omegou jeho tvorby jsou úpravy knih, pozvánek a plakátů.

Výstava je bilanční a osobní, takže začíná jeho prvními kresbami z 80. let, které jsou stylem primitivní a vyzněním groteskní. Za své první grafické úpravy považuje básně sestavené z novinových titulků, kterých je v plzeňské výstavní síni početnější řada.

Dal tvář mnoha výstavám

Novák začínal jako vyučený litograf, užitou grafikou se zabývá až po roce 1989. Nejprve vykročil s respektem k odkazu meziválečné avantgardy, pak ale následoval jeho razantní a přímočarý výstup na český designerský olymp.

Svým stylem dal tvář mnoha výstavám českých a moravských galerijních institucí, včetně Západočeské galerie nebo pražského Rudolfina, i představením řady divadel a filmovým počinům.

„Mladý loket“ pro Bienále mladého umění u Zvonu v Praze nese jeho copyright a vymyslel také nápaditou propagaci Letní filmové škole. K jeho nejoblíbenějším zakázkám však patří katalogy a knihy o umění.

Sama výstava prozrazuje Novákovu nápaditost. Instalace je vlastně klasická, v síni to vypadá téměř jako v zámecké obrazárně, kde zarámované malby pokrývaly celou stěnu od podlahy až po strop

Vyznění je ale kreativní a plné tvůrčí energii, která se záhy přenáší i na diváka. Plakáty jsou vystaveny jako obrazy a knihy jako trojrozměrné objekty.

Vše doplňují autorovy osobní poznámky. Mezi nimi se třeba dočteme, že den má jen 32 hodin, že anarchie je důležité stadium vývoje, že detail je často neviditelný, ale podstatný, že autor často přežívá díky kofeinu, nikotinu a cukru a že spolupracovat s někým je pro něj problém, protože si nejraději všechno dělá sám.

Novák vyjadřuje i značný obdiv k trapistům, velmi přísnému mnišskému řádu, který si asi padesát kilometrů od Plzně v Novém dvoře postavil chrám, jehož projektantem se stal slavný anglický minimalista John Pawson. Je to supermoderní architektura pro duchovní středověk (středověk není nadávka, to vůbec nebyla doba temna!).

Novák pro trapisty upravil Žaltář, liturgickou knihu gigantických rozměrů, která je vystaven ve speciální vitríně. Vedle něj je grafická úprava komorní bible, která potěší „čistou“ a „neilustrativní“ grafickou formou.

Rád si hraje i s autorskými knihami, které jsou vystaveny v několika originálních ukázkách. Škoda že je dojem pro diváka pouze zrakový, nikoli dotekový.

Vrcholem Novákova snažení je monografie výtvarníka Karla Malicha, kterou před několika roky vydala bez ohledů na značné finanční náklady Galerie Zdeněk Sklenář. Nejde jen o zajímavě upravenou knihu o celoživotním díle předního českého výtvarníka. Sám o sobě to je Novákem stvořený imaginární objekt kombinující různé Malichovy výtvarné motivy. Vše je promyšlené do nejmenších maličkostí, od nápadité a originální obálky i s futrálem až po úpravy jednotlivých stránek.

Prostě dialog mistra s mistrem!

Časový optimista Robert V. Novák
Výstavní síň 13, Západočeská galerie v Plzni, do 28. října

Celkové hodnocení 85 %