V hrubých rysech jste už představili záměry i program první české televizní kulturní stanice. Zdůraznili jste, že pro „celebrity“ v ní není místo. Jaká je vůbec vaše interní definice tohoto slova?

Možná došlo k omylu, ale pokud se vůči něčemu vymezuji, pak je to svět pseudocelebrit, líbivosti a módnosti, které často agresivně nahrazují skutečnou kvalitu.

Celebrita je pro mě člověk, kterého všichni uznávají, protože něco opravdu umí – na rozdíl od nejrůznějších pseudocelebritních hvězdiček. První budou mít na ČT art dveře otevřené, druhým je přibouchneme před nosem.

Stanice se chce věnovat i kritické reflexi kultury a společnosti. Co je cílem těchto pořadů a podle čeho a jak jste si vybírali moderátory?

Pořad Artefakta, o kterém mluvíte, bude od pondělí do čtvrtka nabízet kulturní témata, o kterých se v poslední době v českých televizích mluvilo málo, povrchně nebo vůbec.

Každý den je spjatý s jednou moderátorskou osobností, která si bude zvát hosty z řad umělců, kritiků, ale třeba i organizátorů nejrůznějších kulturních akcí a aktivit, aby spolu pojmenovávali věci pravými jmény.

Otevřenost a diskuse, to je předpoklad toho, že se věci hýbou a nestagnují. ČT art však pořady přímo nevyrábí. Vybírá z nabídek jednotlivých producentů a koncept Artefakt, včetně moderátorů, byl ze tří předložených nejlepší a nejživotaschopnější.

ČT v posledních letech velmi významně vyplňuje vysílání archivními materiály, což logicky vzbuzuje i podezření, že podobný osud může velmi brzy potkat i ČT art. Jak vypadá vyhlídka na první dva tři roky, bude mít stanice od vedení televize dostatek peněz na výrobu nových pořadů i na nákupy v zahraničí?

Určitou pejorativnost a předpojatost vůči archivním pořadům nesdílím. Ty vždycky tvořily důležitou součást vysílání každé televize a je spíš povinností každého zodpovědného vysílatele poskládat program tak, aby byl pestrý a plnil to, co plnit má. Když třeba stanice Mezzo odvysílá novou výpravnou operu z Berlína a hned za ní černobílý koncert z 60. let, nikomu to nevadí. Sám jsem byl překvapený, kolik skvostů archív ČT má, a nebýt našeho nového kanálu, tak už je možná nikdy nikdo nespatří. A finančních prostředků bude přesně tolik, kolik je potřeba na vyváženou a kvalitní nabídku novinek, špičkových pořadů ze světa a právě znovuobjevování starších věcí.

Nadneseně se jim říká kulturní dědictví, v mém vnímání pak důkazem toho, že kvalita nestárne.