Robert Belleret se během práce na knize o Edith Piaf dostal k mnoha jejím osobním dopisům, které posílala svým přátelům. „Její prolhanost neznala mezí,“ řekl Belleret v rozhovoru pro list The Australian. „O svém životě lhala v podstatě nonstop, počínaje okolnostmi, za kterých vyrůstala.“

Podle něj si Piaf vymyslela i slepotu, kterou měla být zasažena mezi třetím a sedmým rokem svého života. „Všichni si myslí, že byla slepá, ale jediná nemoc, kterou v té době měla, byla infekční viróza. Netrvala déle než několik týdnů,“ řekl Belleret.

Žádným vojákům nepomohla

Pomoc francouzským vojákům v době druhé světové války je podle autora knihy další výmysl v jejím životě. „Tvrdila, že pomohla sto osmnácti vojákům. Potom jich bylo sto čtyřicet sedm a později dvě stě. Žádný z těch vojáků jí ale nikdy veřejně nepoděkoval a nenavrhl ji na nějaké vyznamenání. Nechci ji usazovat na lavici obžalovaných, ale vypadá to tak, že si vymyslela zásluhy, aby po válce unikla nějakému trestu. Kromě toho je jasné, že sehnat tolik falešných dokladů totožnosti, které ke své akci potřebovala, by bylo značně obtížné,“ tvrdí Belleret.

V knize také s podivem hledí na osobní život zpěvačky. Pozastavuje se především nad jejími vztahy. „Pokaždé, když potkala novou lásku, přesvědčovala celý svět, že je to muž na celý život. Nicméně měsíc nebo rok poté už ho nesnášela. Mívala i dva až tři milence. Když se s některým z nich chtěla rozejít, začala ho obviňovat a provokovat, až se jí to podařilo,“ říká.

Kniha Piaf: A French Myth vyjde ve Francii v září. Zpěvačka zemřela 10. října 1963 na rakovinu jater.