"Téměř všichni přítomní spisovatelé žili anebo dnes žijí v jiné zemi, než se narodili," uvedl prezident festivalu Michael March na slavnostním zahájení, které se uskutečnilo v luxusních prostorách Schwarzenberského paláce. "Letošním tématem je vnitřní i vnější exil, role spisovatele ve světě, v němž nedovede najít domov ve své zemi nebo dokonce v rodném jazyce." Program přinesl komponované diskusní večery, stejně jako noční čtení ve Spielbaru Volkstheatru. Česko reprezentoval Jiří Gruša a Ludvík Vaculík.

"Exil, ať už vnější nebo jenom vnitřní, je zcela nevyhnutelný pro spisovatele," reagovala irská literátka Edna O"Brien. "Když opustíte na čas svou zemi, má to své výhody. Pohled z venčí člověku otevře oči, může se osvobodit. Ale každý musí odněkud pocházet a být si vědom svých kořenů," dodala vzápětí spisovatelka, jež se ve své tvorbě věnuje i osobám Jamese Joyce nebo Virginie Woolfové.

"Píšu anglicky, ale trpím rusky," uvedl před publikem, jež se sešlo v muzeu moderního umění MUMOK mladý americký židovský spisovatel Gary Shteyngart, který vyrostl v Leningradě a v sedmi letech emigroval s rodinou do USA. "Jako dítě jsem napsal příběh o Leninovi a magické huse, kteří spolu odjeli do Finska, aby zde vybudovali komunistickou společnost. Skončilo to ale tím, že Lenin husu snědl." Podle Shteyngarta šlo o jeho asi nejlepší satiru, jaké byl nebo bude kdy schopen: "Moji předkové žili v sovětském režimu. Jeden z nich byl editorem leningradské pravdy. Přiznám se, že bych se chtěl od některých svým kořenů raději odpoutat," dodal.

Mezi nejzajímavější hosty festivalu patřil izraelský autor Aharon Appelfeld. Ten na setkání popsal své těžké dospívání: "Narodil jsem se v židovské asimilované rodině v Bukovině, která leží v dnešní Ukrajině. Doma jsme nemluvili jidiš, ale německy, toužili jsme být jako Němci. Já jsem je obdivoval." Když ale Němci obsadili Ukrajinu, Appelfeld přišel v sedmi letech o rodinu i o svobodu. "Po válce mi nezbylo než se vydat do Izraele. Adoptoval jsem jinou řeč Hebrejštinu i nový domov," doplnil Appelfeld.

Spornou se stala otázka neutrality spisovatele, který žije v dnešní době. Jak být politický ve světě, jenž čelí spíše tlaku komercionalizace, globalizace a spotřební kultury než politických ideologií. "Já mám vždy problém se rozhodovat, postavit se na něčí stranu. Asi proto píši romány a nejsem novinář ani politik. Ale rád se dívám na věci z obou stran," dodal například Američan Jeffrey Eugenides.

Proti tomu kontroval řecký básník a novinář Spiros Vergos: "Spisovatel je na ulici proti klackům a kamenům sice bezmocný. Ale přesto zaujímá stanovisko už jenom tím, když píše. Nějak se ke světu staví."