Odpovídal sled posledních událostí tomu, co jste si představovali loni před vydáním debutového alba?

Harazin: Spíš naše očekávání předčil. Vůbec jsme nečekali, že bychom mohli být nominovaní na Objev roku v Českém slavíkovi. Dělali jsme si sice malou naději, že by se to mohlo povést v Andělech, ale evidentně se na české scéně loni objevila řada jiných zajímavých kapel. Další věci, které se povedly, hodně souvisí s naší spoluprací s Richardem a managementem skupiny Kryštof, který se o nás stará. Začalo na nás například chodit víc lidí.

Podařilo by se to i bez vstupu Richarda Krajča do dění v kapele?

Petrů: Těžko říct. Všechno, co se v posledních dvou letech stalo, bylo díky Richardovi. Kdyby nám nepomohl, asi bychom hráli ještě tak rok a půl, a pokud by se nic nestalo, zřejmě bychom přemýšleli, jestli dál dávat kapele sto procent svého života, nebo se poohlédnout po jiných perspektivách. Člověk nemůže do třiceti let žít tak, že je zavřený ve zkušebně a nevnímá svět kolem sebe.

Pomáhá vám Krajčo i s novými písněmi?

Harazin: Jeho spoluprodukce probíhala pouze u naší první desky. Mimochodem, Richard se spolupráce s námi chopil hlavně proto, aby náš zvuk vzdálil zvuku skupiny Kryštof. Srovnávali nás s ní už dávno a on si vytkl cíl najít nám společně s Borisem Carloffem vlastní zvuk.

Člověk nemůže do třiceti let žít tak, že je zavřený ve zkušebně a nevnímá svět kolem sebe

To si trochu protiřečí…

Harazin: Je pravda, že kvůli tomu, že nám s deskou pomáhal, byla naše tvorba i po jejím vydání s Kryštofem spojována a srovnávána. My si té podobnosti samozřejmě byli vždycky vědomi. Za osm let existence jsme se ale snažili nacházet vlastní invenci a zvuk. Věřím, že se nám to postupem času daří.

Například nová písnička Vteřina vznikla naprosto podle našich představ. Spolupracoval s námi na ní producent Dalibor Cidlinský a práce s ním probíhala úplně jinak než s Richardem a Borisem.

Kde vůbec vznikla podoba mezi vámi a Kryštofem?

Harazin: Nebylo to ani tak podobným zvukem. Lidé nás dost srovnávali podle textů. Nepopírám, že jsem na Richardových textech vyrostl a nepopírám ani, že mé a jeho si jsou trochu podobné. Jsme ze stejného města, z Havířova, a to lidé rovněž srovnávají. Máme také podobné frázování, což je zapříčiněno tím, že skupinu Kryštof dost poslouchám. O podobě mezi námi a Kryštofem víme a nesnažíme se ji zlehčovat.

Richard nám řekl, že když vznikl Kryštof, srovnávali ho s Lucií nebo Mňágou a Žďorp. Trvalo prý dlouho, než to pominulo. My si tím srovnávacím obdobím procházíme nyní. Věřím, že za deset let už to nebude problém.

Byla pro tebe satisfakce, když tě Krajčo požádal, abys mu pomohl s texty na kryštofovské album Inzerát?

Harazin: Byl to pro mě šok. Úžasné už bylo, že jsem se mohl skamarádit se svým idolem. To se přece jen tak někomu nepodaří. Naše přátelství vyústilo ve spolupráci na textech pro album Inzerát.

Richard ví, že jsem na jeho textech vyrostl a současně se mu líbí některé mé. Řekl mi, že se cítí být trochu vypsaný, potřebuje novou inspiraci a také někoho, kdo ho bude tak nějak usměrňovat. Netvrdím, že jsem ho usměrňoval, to vůbec ne. Spíš jsem mu pomáhal hledat nové verše. Spousta z nich byla nepoužitelná, ale pár si jich, k mé radosti, do písniček vybral.

Havířovská formace Nebe.

Havířovská formace Nebe

FOTO: Universal Music/Ondřej Pýcha

Díky kterým skladbám posluchači skupinu Nebe loni přijali?

Petrů: Nejvíce zabraly singly. Ať už je to Legosvět, k němuž vznikl klip, ve kterém hrála Tereza Voříšková, anebo Mapy. Na koncertech ale hrajeme skoro celé album, kromě písničky Pátek 13. Vlastně jsme ji jednou hráli na křtu desky. Je postavená na zpěvu a zvuku klavíru, takže naživo moc nefunguje. Nedávno ji ale nějaký fanoušek umístil na YouTube a překvapilo mě, že už má více než šestnáct tisíc zhlédnutí.

Harazin: Zabodovala i písnička V manéži. Vznikla po letech našeho marného snažení, kdy jsme si mysleli, že jsme rádiová kapela, a přitom jsme se do rádií nemohli dostat. Nejdříve se jmenovala Rádiová, a je to takový náš výkřik do tmy o tom, jak jsme nespokojeni s českým šoubyznysem.

Zpíváme v ní o tom, jak nás to všechno sere, a to slovo je tam takhle použité. Je to naivní písnička s naivním textem, ale lidé poznali, že je od srdce. Na koncertech na ni velice pozitivně reagují.

Ten vulgarismus v textu byl punkový výkřik?

Harazin: Vůbec ne. Nemám rád vulgarismy v textech, ale když jsem tenhle psal, vůbec jsem nezaregistroval, že mi tam vplul. Neměl jsem pocit, že je v něm něco vulgárního. Bylo to od srdce, ne prvoplánové.

Hrají se už vaše písničky v rádiích?

Harazin: Zatím ne. Rádia na ně nepřistoupila, asi se jim nelíbí. Hodně nám ale pomáhá televize Óčko, kde naše klipy hrají.

Je pro vás ještě vůbec motivace napsat dobrou rádiovou písničku?

Petrů: Kdyby to fungovalo tak, že si člověk řekne, že napíše hit, tak tu dnes máme milión rádiových kapel. Ono to tak ale není. Zatím ještě nikdo nepřišel na to, jak napsat hit. Ovlivňuje to spousta faktorů a řadu z nich nemá v rukou ani autor. Motivace to pro nás samozřejmě je, ale víme, že napsat rádiovou písničku je těžké.

Kolik nových skladeb už máte připravených?

Harazin: Do světa teď vypouštíme singl Vteřina a na konci srpna k němu zveřejníme videoklip. Soustředíme se i na psaní dalších písniček. Máme jich připravených asi dvacet a z nich chceme vybrat ty nejlepší a ještě další složit.

Zanedlouho pojede osmdesát procent kapely do Skotska. Jezdíme tam pravidelně na brigády a v minulosti jsme si tam vydělávali na kytaru nebo aparát. Letos ale jedeme spíše odpočívat a je možné, že tam v karavanu ještě nějaké další písničky vzniknou.

Už tam v minulosti nějaké vznikly?

Petrů: Spousta. Například Legosvět nebo V manéži.

Pracujete ještě na něčem?

Harazin: Se Štěpánem jsme měli možnost pomáhat Richardu Krajčovi a Daliboru Cidlinskému se scénickou hudbou k novému filmu Křídla Vánoc. Premiéru bude mít na podzim. Byla to cenná zkušenost, za kterou jsme vděční.

Petrů: Původně jsme měli přispět i hudbou naší kapely, ale protože zpíváme česky, rozhodlo se, že to bude bez nás. Krásné je však to, že Richard vybral řadu našich více či méně známých anglicky zpívajících kapel, jejichž skladby se ve filmu objeví a vyjdou i na soundtracku.