Co stálo u jeho zrodu?

Především čtyřdenní festival Kašparův kolínský Mimoriál, kde vznikla myšlenka na větší akci spojenou s Prahou. Ale také touha zažít znovu atmosféru Divadelních poutí na Střeleckém ostrově, společenství spokojených a šťastných lidí. A samozřejmě předvést to, co obnáší nový cirkus.

Co pokládáte během deseti ročníků Letní Letné za největší zisk?

Vytvořit povědomí o tom, co je to nový cirkus, jaké jsou jeho styly a možnosti, je samo o sobě úžasné. Ale já si možná ještě víc vážím toho, že se Letní Letná přirozeně ujala, že se podařilo vytvořit místo, kam se lidi každoročně vracejí. A to přesto, že nikdy přesně nevědí, co mají očekávat – není to, jako když jdou na padesátou verzi Čechova, ale oni se každoročně rádi nechají překvapovat.

Myslíte, že jsou i po deseti letech stále znovu překvapováni?

Určitě a nejen ti, kteří mají šapitó stále spojeno s klasickým cirkusem se zvířaty, ale i ti, kteří už tuší, co to nový cirkus je, jsou stále překvapováni možnostmi spojení akrobatických dovedností a divadla. Na začátku chodilo na Letní Letnou kolem šesti tisíc diváků, dnes je to pětadvacet tisíc.

Každoročně přivážíte špičkové evropské soubory. Co byste z letošního programu chtěl divákům obzvláště doporučit?

Zcela určitě návrat francouzského souboru Les Colporteurs, který přiveze své nejnovější představení Le bal des intouchables. Ti, které loni okouzlil společný kabaret Lacrimae tří souborů, mají letos šanci vidět jednotlivá představení každého z nich: Cahin-Caha přiváží představení Rose plné smyslnosti a erotiky s podtitulem „Konečně cirkus, kam mají děti vstup zakázán!“, švédský Cirkus Cirkör Knitting Peace, kde jsou výkony pěti předních akrobatů zamotány do příze, zauzlovaných vláken, sítí a látek, a domácí Cirk La Putyka předvede představení Risk, jehož název mluví za vše.