V neděli večer jste spolu s ostatními finalisty vystupovala v soutěži poprvé živě před televizními kamerami. Byla jste nervózní?

Stejně jako ostatní soutěžící jsem i já podstoupila dvoudenní přípravu na přenos. Bylo to náročné a byla jsem si vědoma, že to bude velká zátěž na psychiku. Dlouho to bylo v pohodě, ale ve chvíli, kdy jsem měla jít na pódium a slyšela burácející publikum, jsem v sobě měla malou dušičku. Byla jsem strašně nervózní, ale publikum mě podrželo. Také atmosféra v zákulisí byla skvělá, nakopávali jsme se pro štěstí.

Jaký máte pocit ze svého výkonu?

Nebylo to stoprocentní, ale nikdo není dokonalý, šlo o přímý přenos. Z toho, co jsem na pódiu předvedla, jsem měla dobrý pocit. Snažila jsem se podat co nejlepší výkon, ale ublížily mi trošičku jiné věci...

TIP NOVINEK Více o SuperStar v příloze

Jaké?

Především ten medailónek, který vysílali před mým vystoupením. Předtím jsem ho neviděla, nevěděla jsem, co v něm bude, a myslím si, že byl udělaný neobjektivně. Možná záměrně. Štáb u nás natáčel celý den, točil mě s přáteli, ve škole, doma, v restauraci, s kapelou, ale nakonec se mě rozhodl prezentovat jako namyšlenou intelektuálku, premiantku třídy.

Jste taková?

Nejsem, nebylo to objektivní. Maminka se pochlubila, že se dobře učím, aniž by tušila, že její výrok určí vyznění medailónku. Prosila jsem lidi ze štábu, aby se v medailónku úsek o mých známkách ve škole neobjevil. Bylo to ale, jako když řeknete, ať ho tam dají. Beru to jako křivdu, uškodilo mi to.

Právě jste nahlédla do reality českého hudebního byznysu.

Podle mě je v zákulisí celá soutěž konstruovaná televizí Nova. Ona si vyrábí člověka. Přijdete s nějakým životním postojem a ona si o vás udělá obrázek. V případě mé osoby si řekla, že jsem sebevědomá a bude mě tak prezentovat. Ať už jsem pak řekla cokoli, vystřihla si, co potřebovala.

To se týká i vašeho výroku o tom, že jste inteligentní?

Ten mi zlomil vaz, přitom jsem samozřejmě neřekla jenom tohle, mluvila jsem o spoustě jiných vlastností. Teď už vím, že si musím dávat pozor na to, co říkám.

Jaká ve skutečnosti jste?

Myslím, že jsem zdravě sebevědomá, ale rozhodně si o sobě nemyslím žádné úžasné věci. Jsem tvrdohlavá, paličatá a mám spoustu chyb. Na všech pracuji a snažím se zlepšovat. Byla bych ráda, kdyby mě tak chápali i diváci.

Už na pódiu na vás bylo vidět, že jste smutná. Věděla jste, že vypadnete?

Věděla, ale rozhodla jsem se, že nebudu brečet. Řekla jsem si to už na začátku soutěže, protože jsem viděla holky, které vycházely z místnosti od poroty a brečely. Kamery se na ně vrhaly a užívaly si toho, jak jsou psychicky na dně. Zařekla jsem se, že mě v životě takhle neuvidí. Když jsem na pódiu seděla mezi třemi vybranými, věděla jsem, že to budu já. Porota se chytla medailónku, předložila to lidem a mně bylo jasné, že to nevezmou. Stát pak na pódiu a být první vyhozená byl nepříjemný pocit, který se nedá popsat. Když se ale celá hala postavila a tleskala mi, byla jsem poctěna. Diváci byli úžasní, moc jim děkuji.

Sesypala jste se později?

Myslím, že ne. Po skončení soutěže jsem přišla do autobusu, který byl plný lidí od nás z Lična, a ti mi strašně blahopřáli. Následující den mi začali volat fanoušci a podpořili mě. Potěšilo mě to, neměla jsem důvod být zlomená, život neskončil.

Jste schopna poté, co jste nahlédla do zákulisí soutěže, určit vítěze?

Myslím si, že budeme hodně překvapeni. Každý další pořad bude mít jiné téma a soutěžící budou muset předvést, v čem dobří jsou a v čem nikoli. Pokud budou rozhodovat fanynky, je vítěz jasný. Když ale budou diváci objektivní, čeká nás překvapení.