Sny a skutečnosti

Spletitý, pro čtenáře napínavý, byť chaotický a nepřehledný labyrint osobních zápisků snů, jejich výtvarných zpracování a často i výkladů výtvarníka, esoterika, filosofa a teoretika. Martin Stejskal svou tvorbu a experimenty téměř vědeckým způsobem pojmenovává a začleňuje do osobního života i surrealistického proudu myšlení. Inspirativní kniha zachycuje nejen popis jeho snů z let 1966-2001 a různé typy jeho tvorby, od kreseb a objektů, přes grafiky, po tempery a oleje, ale obsahuje i zamyšlení nad plejádou osobností současného českého surrealismu a jejich tvorbou. Cenné jsou také eseje vycházející z různých tematických okruhů - strach, humor, interpretace, časovost. Kniha obsahuje i dříve publikované rozhovory, mj. ze Salonu Práva.
Torst

Jean-Paul Kauffmann: Černý pokoj v Longwoodu

Napoleonova cesta na Svatou Helenu

Francouzský novinář navštívil ostrov, na kterém prožil kdysi nejmocnější muž Evropy posledních téměř sedm let (1815-1821). Nevznikla však další historická studie, nýbrž jakýsi psychologicko-filosofický cestopis, neobyčejně zajímavý literární útvar, studie o duševních pocitech "boha", který se stal vězněm (malý ostrov ztracený v oceánu - jaké to absurdní vězení). Současnost je konfrontována s minulostí, do děje jsou vtahovány vedlejší postavy i obyčejní obyvatelé Svaté Heleny, kterým je napoleonský kult úplně ukradený. Svatá Helena... To zrnko země uprostřed oceánu je určitě nehoda, ošklivý strup na Neptunově pokožce. "Tenhle ostrov musel vys... ďábel, když letěl z jednoho světa do druhého," řekne jednou později manželka generála Bertranda.
Přeložil Dušan Provazník, Mladá fronta

Javier Marías: Divoši a citlivky - Fotbalové fejetony

Proč se kolem fotbalu nadělá tolik kraválu? Španělský romanopisec (1951), od něhož zatím známe jen román Vzpomínej na mě zítra při bitvě, na to odpovídá v seriálu fejetonů pro madridský El País. Jako fanoušek čili "pusinka" španělského "bílého baletu" řekne svoje a lépe než Hornby či Brussig se s námi podělí i o rozbor fotbalové psychologie, o pronikavé postřehy o tom, jak má tahle hra krátkou paměť (nemá žádnou), jaká je to občas konvence (zvrácená), jak s ní zacházejí lidé z "produkce" (osobují si ji), co se vyčte z reakce na vstřelený gól (typ hráče) a z národní hymny (typ národa). A jde kritizovaným adresně po krku, což je v českých novinách kuráž vídaná, leda když je Sparta třetí nebo sudí fixluje. Inu, proč byl Camus o fotbalu ochoten odpřisáhnout, že odráží morálku člověka, a proč Handke na dovolené shání noviny kvůli výsledkům třetí ligy! A Nabokov kdysi chytal za Cambridge!
Přeložila Anežka Charvátová, BB art