Článek
Izraelský kytarista a zpěvák Asaf Avidan v pátek večer okouzlil publikum festivalu Colours od Ostrava natolik, že ho nechtělo pustit z pódia. Unikátní zpěvák se přitom původně věnoval designu a filmu a teprve od roku 2006 zkoušel prorazit v hudbě se skupinou The Mojos.
Extravagantní Avidan přišel ve vojenských botách a s náznakem punkového účasu. Představil materiál nejen z nového vynikajícího alba Different Pulses. To připomíná staré blues a soul, stojí hlavně na kytaře a jeho kuriózním pěveckém projevu. Avidan totiž vyvolává dojem až ženského vokálu, který by se dal popsat jako mix Janis Joplin a mladého Roberta Planta.
Extravagantní Avidan přišel ve vojenských botách a s náznakem punkového účasu. Představil materiál nejen z nového vynikajícího alba Different Pulses. To připomíná staré blues a soul, stojí hlavně na kytaře a jeho kuriózním pěveckém projevu. Avidan totiž vyvolává dojem až ženského vokálu, který by se dal popsat jako mix Janis Joplin a mladého Roberta Planta.
Připomněl to v docela podařeném žertu, k němuž ho inspiroval ostravský industriuální areál: „Dříve tady chlapi vyráběli ocel a teď je tu chlap, co zpívá jako holka, to jsou změny.“
Některé jeho písně odkazují ke klasickému soulu (dvě vokalistky dodávají něžnější vyznění jeho výkřikům a naříkání), jiné se blíží spíše Led Zeppelin či Ten Years After. Avidan nepochybně miluje kytarová bluesová sóla, do blues však dokázal šikovně zapojit i citace z Boba Marleyho.
Některé jeho písně odkazují ke klasickému soulu (dvě vokalistky dodávají něžnější vyznění jeho výkřikům a naříkání), jiné se blíží spíše Led Zeppelin či Ten Years After. Avidan nepochybně miluje kytarová bluesová sóla, do blues však dokázal šikovně zapojit i citace z Boba Marleyho.
Na závěr koncertu chytře zrychlil rytmus a přidal poctivý zemitý rokenrol v prosté sestavě basa-bicí-kytara. Publikum doslova nadchnul a rozskákal.
Ir Damien Rice vystupoval sám a přinesl poklidnější folkově laděné balady, občas ale přece použil na své kytaře nějaký efekt a rockově zazlobil. Písničky nejsou kdovíjak složité či originální, je především výborný zpěvák, který umí hlasem vyjádřit hořkosladké emoce.
Jeho tvorba je evidentně inspirována silnou vlnou anglo-amerických písničkářů šedesátých let, a tak není divu, že zařadil mimo jiné coververzi Hallelujah, kterou kdysi proslavil Leonard Cohen.
Pomáhala mu s ní Markéta Irglová, hned poté ale zmizela z pódia, takže zůstává otázkou, jestli to byl jen festivalový nápad, nebo se schyluje k dlouhodobé spolupráci.
Pomáhala mu s ní Markéta Irglová, hned poté ale zmizela z pódia, takže zůstává otázkou, jestli to byl jen festivalový nápad, nebo se schyluje k dlouhodobé spolupráci.