Spojené úsilí Českého národního symfonického orchestru a Divadla Járy Cimrmana přenášené do 54 kin v Česku přineslo na festivalu Prague Proms nejen známý „cimrmanovský“ humor založený na tezi o „ukradnutí“ nejslavnějších operetních árií Lehára, Strausse, Nedbala a dalších právě českému géniovi před 120 lety, ale i premiéry hudebních výkonů sloupů pražské cimrmanovské scény – Zdeňka Svěráka, Petra Bruknera a hlavně Miloně Čepelky.

Ten nebyl jen jedním z přednášejících referáty o Cimrmanově díle, ale zapojil se i pěvecky a vedle profesionálů – sopranistky Adriany Kohútkové a tenoristy Tomáše Černého – se jako ohlášený „buffo tenor“ (komický tenor) ve svých šestasemdesáti letech neztratil. Mnohé překvapil čistou intonací a slušným rozsahem.

Činili se i ostatní – Svěrák v závěru i hrou na cello, Petr Brukner s činely a mladší Robert Bárta mezi houslisty. Nakonec se podařilo i operetní subretě Kohútkové najít i „ztracenou“ jednu punčochu (měl ji Svěrák na cellu), takže pod dohledem dirigenta Libora Peška mohl večer končit i přídavky. Přestože ne vše se úplně podařilo – amplifikace přednášek nebyla dobrá a scénka Svěráka a Bárty moc nevyzněla –,  Proso pobavilo v sále i v kinech.