Režisér se domnívá, že úspěch filmu byl podpořen i v současnosti aktuálním bojem části obyvatel proti konzervatismu v arabském světě a nepokoji v Egyptě. Tři týdny po premiéře už tento nezávislý film splatil náklady (tvořily pouze 1,5 miliónu dolarů) a vydělává. Film přitom financovali i investoři z arabských zemí. Režisér uvedl, že z Kataru dostal 700 000 a z Egypta 400 000 dolarů.

„Řekli mi, že je to kontroverzní, takže nemám uvádět jejich jména a peníze si můžu nechat. Už jste někdy slyšeli producenta říct – vem si peníze, nechceme je zpátky?“ řekl spokojený režisér.

Doueiri vzbudil hněv v arabských zemích, protože si dovolil točit částečně v Izraeli s izraelskými herci. ”Bejrútský právník mi řekl, že můžete dostat tři roky jen za vstup do Izraele a ještě pokutu,“ uvedl.

Film byl zakázán třeba v Káhiře. „Syrská vláda dělá mnohem větší zvěrstva, než udělal Izrael za padesát let, a stěžuje si snad někdo na syrské filmy? Bojkotují je?“ rozčílil se režisér. Izrael zůstává v regionu tabu a velkým ďáblem, což je podle něj směšné.

S egyptskými producenty filmu se pohádal, protože požadovali, aby znázornil utrpení palestinských dětí, což nebylo součástí scénáře. „O tom ten příběh není, je o ženě, která se odpálí v Tel Avivu v restauraci, a jejím manželovi doktorovi, který stojí nad náboženstvím a národnostmi. Chce zjistit pravdu,“ vysvětlil.

Kdo přijde na film, bude zatčen

Jeho film má prý znázornit válku idejí v islámském světě. ”Boj v Egyptě a v arabském světě vůbec se vede mezi těmi, kteří by se nejraději vrátili k islámskému právu šaría, a těmi, kdo chtějí oddělit církev od státu. Tahle pouta už se rozpadají. Mysleli jsme, že přijedou islamisté a všechny ty revoluce zkrachují, ale ne, Egypt ukazuje, že se to nestane. Stará mentalita se láme.“

Plán promítat film v Libanonu se ale prozatím nezdaří. „Prosáklo to ven a úřady hrozí, že zatknou každého, kdo by na promítání přišel,“ dodal režisér.