Školka, v níž Hauger našel zaměstnání, se stará o děti pacientů. Některé v ní dokonce zůstávají přes noc a právě noční pobyt v zařízení nabízí hlavnímu hrdinovi a dalším postavám možnost naplnit vlastní touhu dohnat minulost či cosi z ní pomstít.

Skrýš je Theorinova nejvyzrálejší kniha ze čtyř, které v českém překladu vyšly. Nenastoluje napětí tím, že v úvodu rozeseje několik mrtvol a pak hledá viníka. Dlouhou dobu se dokonce obejde bez nich. Teprve v závěru tento tradiční prvek kriminálního románu přijme, ale je to mimoděk, jako vedlejší „produkt“ příběhu.

Nepolevující napětí přináší Theorinovo důsledné vyprávění, a tedy i citlivý překlad Jaroslava Bojanovského. Zdánlivě obyčejný příběh jednoho učitele v mateřské školce bobtná, zvolna nabírá nové souvislosti, osvětluje pohnutky k tomu, co Hauger dělá, a co víc, do hry vstupují další postavy, jejichž minulost je rovněž zahalena tajemstvím.

Johan Theorin: Skrýš

Johan Theorin: Skrýš

FOTO: Nakladatelství Moba

V tom je Theorin tradiční. K pointě svého psychologického thrilleru, jemuž náramně prospívá, že se z patrné části odehrává v noci a ve sklepě, kráčí přes minulost. Našlapuje přitom pozvolna a nespěchá, aby neporušil jemné předivo dramatu, které ve svém románu od první chvíle bravurně vytváří.

Skrýš je příběh neprůhlednější s každou osobou, která do něho vstoupí. Je o nemožné lásce, jež zatraceně bolí, a o bezmoci. Nakonec v něm čtenář ucítí lidské zlo, které se vyjeví v celé své pozemské zrůdnosti.

Z autorů, jejichž romány z oblasti severské detektivky česká nakladatelství na zdejší trh přinášejí, stojí Johan Theorin rozhodně mezi třemi nejlepšími. Neplatilo-li to doposud, pak po přečtení Skrýše bez diskuse.

Celkové hodnocení 85 %