Právě McDonagh, zatím ani ne pětatřicetiletý (1970), hraje mezi dramatiky ze souostroví výrazný prim. V Čechách a na Moravě je nyní nejhranějším irským autorem. Jeho Osiřelý západ září už dvě sezóny v Činoherním klubu, Poručík z Inishmoru je strhující podívanou ve Švandově divadle, Mrzák inishmaanský u Kašparů v Celetné...

Pitra scénu umí

Kráska z Leenane nyní zavítala do Kladna, kde je - také díky další vynikající scénografii Adama Pitry (letos nominace na Cenu A. Radoka za Fedotovovo Psí srdce v Ostravě) - nastudováním nejkvalitnějším. Pitra umí na jeviště přinést do detailu promyšlený interiér, v případě Krásky obydlí ze zapadákova. Je až realistické, ale vystihuje smysl tvrdého příběhu, jehož poetika, jako ostatně celý McDonagh, je opravdu blízká české mentalitě.

Vztah staré panny k matce, marná snaha vymanit se z jejího područí při hledání chlapa, a naopak matčina zlovůle známosti dceři kazit... Místy až mrazí v zádech. Přitom jedna bez druhé nemůže být. Strašlivý, drtící životní stereotyp. Na dřeň obnažené charaktery, příběh, jehož přímá linie vede až k vraždě. Přeneseno na Irsko, kořeny jeho vůle po svobodě propírané v krvi vlastní i v krvi nepřátel.

Jiskrová a Zimová koncertují

V Kladně mohou být diváci svědky hereckého koncertu dvojice Jana Jiskrová (stará Mag Folanová) a Jaroslava Zimová (její dcera Maureen). Jiskrová modeluje stařecky zlovolnou, dětinsky umíněnou, věčně sekýrující ženskou neuznávající žádná pravidla hry, vyžívající se zejména ve chvílích, kdy dceru může ponížit na posluhovačku.

Maureen Zimové má genově zakódovány tytéž naschvály, ostatně po pohřbu matky zaujímá její místo v houpacím křesle a trpí stejnými návyky a zlozvyky.

Obě ženská sóla doplňují na jevišti Jiří Štrébl (sháňkou živobytí již poněkud unavený Pat Dooley) a Ondřej Kavan (jeho ještě bezstarostný bratr Ray). Zbývá pochválit už jenom režiséra Ondřeje Zajíce, kterému po Lorně a Tedovi v A studiu Rubín moc dobře šlo dílo od ruky také v Kladně.

Středočeské divadlo Kladno - Martin McDongah: Kráska z Leenane. Přeložila Lenka Kapsová. Režie Ondřej Zajíc, dramaturgie Jiří Janků, scéna Adam Pitra, kostýmy Eva Pitrová.