Na koncerty v závěru tohoto týdne naváže druhý obdobný program v úterý 14. ledna a pak třetí, připravený na 30. a 31. ledna. Z tvorby obou ruských klasiků 20. století nyní v Praze postupně zazní několik monumentálních děl včetně výrazně prorežimních skladeb. Od Šostakoviče uvede Ashkenazy nejdříve 13. symfonii, a to se světoznámým sólistou - basistou Sergejem Leiferkusem; od Prokofjeva to bude oratorium Na stráži míru. Další koncert nese podtitul Dramata ruské historie v hudbě a filmu a poslední program představí Prokofjevovu poemu Setkání Volhy a Donu a Šostakovičovu 10. symfonii.

Ashkenazy tak připomene některé skladby, které nejsou - jako dobově příliš podmíněné - běžnou součástí repertoáru. "Vážu tyto koncerty k výročí Stalinovy smrti, ale nemá to být politické gesto," řekl před časem novinářům Ashkenazy. Šostakovič a Prokofjev podle něj museli komponovat pro komunistickou stranu, aby dostali prostor k životu. Dělali kompromis, ale nezkompromitovali své svědomí, řekl tehdy šéfdirigent.

Programem s ruskou hudbou sovětské éry, kterou filharmoci uvedou v lednu Kolýně nad Rýnem, v únoru v Carnegie Hall a začátkem června ve Vídni, se uzavře Ashkenazyho účinkování v jeho poslední abonentní sezóně u filharmonie. Pak už s orchestrem v tuzemsku vystoupí pouze na festivalu Pražské jaro.