Velké pozornosti se letos dostalo malíři Václavu Boštíkovi, jedné z nejvýznamnějších osobností české malby druhé poloviny minulého století. Výstava Hledání ztraceného ráje, kterou sestavil jeho celoživotní přítel Jaromír Zemina, představuje v rekonstruované zámecké jízdárně a v obrazárně zámku (na němž malíř za normalizace pracoval třináct let jako restaurátor sgrafit) nejdůležitější Boštíkova díla.

Nechybí ani charakteristická Modrá pro Jana Palacha (1969), soubor suchých jehel nebo akvarel Ukřižování (1938). Vystaven je také originál Boštíkovy malířské palety. On však raději používal obyčejné talíře.

„Hlavní Boštíkův přínos je v tom, že se jako jeden z prvních českých umělců po padesátých letech začal zabývat nefigurativním uměním, ve světě označovaném jako informel,“ uvedl ředitel Smetanovy výtvarné Litomyšle Pavel Chalupa.

Kdybych měl krátce charakterizovat své úsilí, pak bych řekl, že hledám ztracený ráj Václav Boštík

Boštík začínal tradičně s figurou, ale brzy mu učarovala abstrakce, která pro něho vyvrcholila pověstnými kruhy symbolizujícími vesmír a barevnými mlhovinami představujícími fungování energií. „Kdybych měl krátce charakterizovat své úsilí, pak bych řekl, že hledám ztracený rájPokouším se nalézt východ z labyrintu, ve kterém žijeme,“ řekl jednou Boštík, který byl hluboce věřící, zároveň i dobrý matematik se zájmem o astrofyziku a astronomii.

Nevídané kombinace umění a architektury se podařilo dosáhnout v jízdárně. Slavný Boštíkův abstraktní obraz Rozpínání (1995) je vystaven jako klenot pomyslného oltáře. Architekti Petr Hájek, Tomáš Hradečný a Jan Šépka navíc do prostoru včlenili zvláštně organickou, variabilní a poloprůsvitnou jantarovou komnatu a raritou připomínající sci-fi filmy jsou toalety.

Další série expozic je k vidění v zámeckém pivovaru, který citlivě zrekonstruoval architekt Josef Pleskot. Mladá fotografka Nikola Tláskalová představuje záběry ze zákulisí operního festivalu. Emocionálně silná a na světové úrovni současného umění je světelná instalace pro místní kostel Nalezení svatého Kříže od Václava Ciglera a Michala Motyčky.

Architektonický skvost White Gallery

Fotoprůsvity Miroslava Kovala jsou v půdních prostorách pivovaru nainstalovány na zvláštních panelech, kterým se říká Pleskotovo zmrzlé prádlo.

Další výstava je věnována krajinářskému dílu Maxe Švabinského (v Městské galerii Litomyšl). Malíř v regionu často pobýval a osudově se tam i zamiloval. Vznikla tam také jeho nejvýznamnější díla, kterými se zapsal do dějin českého výtvarného umění.

Za pozornost stojí také kolektivní výstava Zostra – česká fotografie dneška v Galerii Miroslava Kubíka (ve výběru díla Jiřího Davida, Jiřího Černického nebo Tona Stana) nebo expozice Theodora Pištěka v architektonickém skvostu White Gallery v Osíku u Litomyšle.