Je vždycky obtížné určit hranici, jak zahrát titulního hrdinu Billyho. V polovině třicátých let v nejzapadlejším koutu irského zapadákova – na Aranských ostrovech – rozhodně k handicapovaným nebyli tak ohleduplní jako my dnes. Billy s vrozenými vadami pohybového ústrojí byl zkrátka „mrzák“ a jinak mu nikdo neřekl.

Realita a fikce

V nepravých chvílích zbytečně prudérní Česko se zprvu zdráhalo přiznat ještě zřetelnou hyperbolizaci reality v McDonaghových hrách. Teprve Jan Frič v Hradci Králové přitvrdil. Jan Sklenář hrál Billyho dokonce v postroji. Mistr něžných syrovostí Klimsza samozřejmě pozadu nezůstal.

Josef Jelínek hraje sotva dospělého synka vyrůstajícího u dvou podivínských tetiček (Markéta Haroková a Sylvie Krupanská), majitelek umolousaného konzumu, hrachové konzervy vždycky na skladu, dokonce i s řečovou vadou.

Po příjezdu amerického filmového štábu dokumentaristy Flahertyho na ostrovy – a v tom je McDonaghova hra přesně ukotvena do roku 1934 – se Billy snaží uplatnit se jako jeden z aktérů filmu Muž z Aranu. A to je samozřejmě pro změnu fikce.
Krupanská v Mrzákovi hraje už podruhé. V roce 2006 se stala zatím nejlepší českou Helenou, postpubertálním frackem, hlavní ženskou postavou. McDonagh je umí vykreslit s přirozenou drsnou brutalitou – až po „revolucionářky“ oddané IRA.

Cáklí jsou všichni

U Bezručů chebskou Helenu málem překonala Pavla Gajdošíková, jeden z našich velkých hereckých talentů. A to málem? Neuměla se udělat tak škaredou, jak stvořila Helenu krásná Krupanská. Mezi podivíny Inishmaanu zůstala křehkou a zranitelnou.

Jedinečnost Klimszova pojetí Mrzáka tkví v tom, že se od Billyho moc neliší ani ostatní. Lidový posel zvěstí Johnnny Pateena Mika (Norbert Lichý), Bobík Bobby (Dušan Urban) nebo Helenin brácha Bartley (Michal Sedláček) jsou stejná paka jako všichni. Proč ne? Z vlnobití západního pobřeží je přece vykouzlil režisér Brenpartije.