Jeho raketový nástup umožnila v roce 1997 šokující výstava mladých talentů v Royal Academy of Art v Londýně nazvaná Senzace. Lidé tehdy stáli hodiny ve frontách, aby spatřili cosi odpuzujícího a krásného zároveň. I ctihodní akademikové diskutovali o tom, zda výstavu zakázat či nikoliv. A ve světovém tisku se britským výtvarníkům věnovalo tolik pozornosti jako tehdejším sexidolům ze skupiny Spice Girls. Skandální exponáty přilákaly do výstavní síně i ty, kteří by zůstali vůči modernímu umění neteční.

Echo přelomové akce ve výtvarném dění 90. let dolehlo až k nám. Kurátoři Karel Srp a Olga Malá přivezli v roce 1998 některé z vystavujících do Prahy a konfrontovali jejich díla s českými tvůrci na výstavě v Městské knihovně. Nyní se oba s podporou Britské rady vydali do Londýna znovu. A v Domě U Kamenného zvonu v centru Prahy od dnešního dne až do 22. srpna představují to, co za dva poslední roky objevili v britských soukromých galeriích i ateliérech.

Medializovaná díla

Najdeme tu známé osobnosti i medializovaná díla, ale také výtvarníky, kteří se teprve derou na výsluní. Není tu však nic, co by jen stínem připomnělo skandální Senzaci. Britové nyní nabízejí divákům osobní lyrické prožitky a poetické příběhy zbavené intimity. Znovu je láká příroda a spatřují v ní chrám hodný výtvarné modlitby. Dominují tu velké obrazy - zachycené videokamerou, malované na plátně i vytvořené pomocí fotoaparátu a digitálního tisku.

Společným tématickým jmenovatelem je vyjádření plynutí času a prchavosti okamžiku. Symbolem se staly dva exponáty autorek, které náleží k hvězdám ostrovního výtvarného nebe. Mariele Neudecker vyslala dva televizní štáby na opačné konce zeměkoule, aby současně zachytily západ i východ slunce. Vteřinu po vteřině pozorujeme, jak Hélios vyjíždí na spanilou projížďku a současně se i vrací do úkrytu, aby předal vládu tmě. Téma hodné romantického krajináře Turnera dostalo svoji nejsoučasnější technologickou podobu.

Sam Taylor-Wood zas dlouhé týdny snímala zátiší s mrtvým králíkem, které před očima diváků v rychlém sledu zetlí a seschne. Podobným dílem je trvale zastoupena i v londýnské Tate Gallery, kde zase sledujeme, jak se zátiší s ovocem mění v seschlé a shnilé plody. Je to staré téma vanitas čili zmaru a pomíjivosti, které inspirovalo malířské mistry zátiší v 17. a 18. století. Autorka má U Zvonu i inscenované fotografie ze současnosti komponované jako Mantegnovy renesanční oltáře.

Blýská se na jiné časy

Všichni tvůrci jako by se vrátily k ověřeným hodnotám umění. A činí tak s intuicí i pověstným anglickým vytříbeným estetickým citem. Nejvyhraněnějším způsobem je to patrné na fotografiích - Clare Richardson a Daren Almond jako by se poučili na díle mistrů krajinářství jako byl van Ruisdael nebo Constable.

Zpětně to má svůj vliv i na malířství. Zákoutí městských periférii George Shawa mají v sobě klid a harmonii jakou nabízí Vermeerova Ulička. Řada autorů se vrací k romantismu: Catherine Yass - snad v nejlepším fotografickém cyklu výstavy - nachází ztracený ráj i na městských hřbitovech.

"Šlo nám o to, ukázat aktuální stav současného britského umění, pro které zůstává stále příznačné navazování na starší umělecká díla formou nejrůznějších parafrází a citací. Objevuje se zde zvláštní, vyhrocený smysl pro minulost, jež může sloužit jako inspirační zdroj umění přítomnosti," charakterizují svoje záměry kurátoři Olga Malá a Karel Srp.

Dalo by se s nimi u konkrétních jmen polemizovat o tom, koho vyřadit a koho naopak upřednostnit početnějším souborem exponátů. Celkový záměr se však zdařil. Název výstavy zní Other Times - Jiné časy. A zdá se, že část výtvarné scény se na počátku nového století opravdu mění: její představitelé už nechtějí šokovat a provokovat, nechtějí také dokumentovat sociální realitu, ale vrací se zpět do hájemství tajemství a vizuální imaginace, aby před námi rozkryli arkadické a pastorální idyly. Malé a Srpovi patří dík, že tuto tendenci jasnozřivě rozkryli.

Other Times - Současné britské umění, Dům U kamenného zvonu, Praha, 23.4. - 22. 8., út - ne 10 - 18 hodin. Galerie hlavního města Prahy a Britská rada, kurátoři Olga Malá a Karel Srp.