Hlavní obsah

Vojta Kotek je Vinnetou

Právo, Jiří P. Kříž

Nikomu nevadilo, že náčelník Apačů a rudý gentleman i se svým bratrem Drtící pěstí přijeli na koních dřevěných. Do posledního místečka nabitý sál Domu kultury města Ostravy aplaudoval v úterý večer Vinnetoua Petra Kolečka, Ondřeje Pavelky a Městkého divadla Kladno drtivým aplausem. Tak začal pátý festival Dream Factory.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

A už jsou to bratři - dvě generační ikony: Vojta Kotek (Vinnetou) a Jakub Prachař (Old Shatterhand)

Článek

Opravdu velkolepý začátek divadelní přehlídky, která patří vedle dlouhověkých a občas dýchavičnějších k nejlepším u nás. Ostravský festivalový tým v čele s atamanem Tomášem Suchánkem připravuje to nejlepší, co se na pomezí divadelní alternativy dá najít, a představuje to v divadelních domech, ale třeba i v dolech.

Divadelní svět Ostrava

Pozoruhodným fenoménem je divadelní Ostrava. Podobnou chválu budu rozdávat na tradičnějším Ostravaru na sklonku podzimu. Lidi se v okolí Stodolní nepodrážejí, pomáhají si a potkávají se na představeních, aby poznávali, jak se divadlo jinak dělá jinde. A přesvědčí se, že Ostrava v tom srovnání dopadá víc než dobře.

Paradox: V Brně jakýsi festival nazvali velkohubě Divadelní svět. Začíná v těchto dnech. Čtyři jeho organizačně zmršené ročníky jdou ale opačným směrem než přehlídky ostravské: k roztříštěnosti, chaosu - k rozhazování peněz.

Dům kultury praskal na Vinnetouovi ve švech. Totéž zažijeme v Divadle Petra Bezruče a v její Márnici, v Colortour, ve Staré Aréně, na Dole Hlubina...

Není Dream Factory festivalem, kde se přijede producírovat pár akademiků a dramaturgů - jako třeba na Divedlo Plzeň ve městě, které nevímproč a jakým „počeskulobováním“ vyfoukla Ostravě na rok 2015 titul Město evropské kultury. Všude, kde se v Ostravě hraje divadlo, se to hemží mladými lidmi, které třeba v té Plzni vůbec nepotkáte. To mne na severu Moravy fascinuje.

Nenápadný půvab Snění

Jestli seženete vstupenky, určitě nevynechejte středeční inscenace Federer-Nadal a Zakázané uvolnění pražského A studia Rubín v Colorour a u Bezručů, čtvrteční Pokus bratislavské Stoky nebo páteční „JožkaLipníkjebožíčlověkaneumí lhát! No. 13“ pražského Monstrkabaretu Freda Brunolda a Nové sítě o. s. (obojí ve Staré Aréně).

Doporučovat fantastického nedělního Racka Dejvického divadla - zase v Domě kultury - to by bylo nošení dříví do lesa. Kde se objeví, naposledy na zlínském Setkání / Stretnutiu, mohli by hned hrát představení nejméně tři. V Ostravě zkrátka radost až do nedělního večera, kdy nová posádka Divadla Na zábradlí, do prázdnin ještě brněnské Reduty, představí Nenápadný půvab buržoazie Jana Mikuláška.

Reklama

Výběr článků

Načítám