Přepis Hamleta pro loutky přináší s sebou z hlediska mistrova blankversu a jeho dokonalých převodů do češtiny vlastně ochuzení. Z pohledu dnešní malé divácké trpělivosti ale i úlevu. Vždyť inscenace může trvat tři i více hodin.

Čichám, čichám člověčinu

Příkladem chutné magikostky je právě Hamlet v Draku. Loutky a jejich vodiči nepotřebují pronášet monology, jestli je lépe být či nebýt, nemusí uvažovat ani o pomíjivosti slávy a humoru při pohledu do prázdných očních důlků lebky šaška Yorika... Co ale naopak loutkáři umět mají, je vymyslet si k inscenování i tak vážného díla spoustu zlehčujících gagů, špílců, situací.

Je známo, že draci právě takové ovládají dokonale. A tak při verši "je něco shnilého ve státě dánském" strážce hned raději přičichne k Hamletovým kaťatům zezadu, protože smrdět v království může ledasco. Eliminace postav i motivů zhruba na hodinku se vydařila bez pocitu, že divák je o něco ochuzen...

Krása ustoupila drsnosti

K dění na scéně zní nevtíravá hudba Jiřího Vyšohlída. Jednotlivé výstupy oddělují kovové zvuky podobné svištění gilotiny. Herci hrají s maňásky, javajkami i s asijskými loutkami. Slavný herecký výstup, podle kterého Hamlet pozná vraha svého královského otce, odehrají autoři s malými marionetkami. Loutky zdobí expresívní řezba tváří. S ohledem na charakter příběhu krása ustupuje drsnosti.

V Draku určili Hamleta starším dětem. Příběh nešťastného mladíka, který v touze po pomstě uvede do chodu soukolí nových křivd a tragédií, je tématem, které burcuje a provokuje k přemýšlení. Je ale otázkou, jestli se to může dařit u odchovanců televizních bavičů a telenovel. Měl jsem štěstí na ukázněné puberťáky. Herci mají ale i jiné zkušenosti - úhrnem - nevalné.

Divadlo Drak Hradec Králové - William Shakespeare: Hamlet. Režie a dramaturgická úprava Jiří Vyšohlíd, Václav Poul, výtvarník Irena Marečková, hudba Jiří Vyšohlíd.