Kanadský zpěvák, písničkář a kytarista – jak je především celému světu znám – v ní podotýká, že není pouze umělcem. Představuje se i jako sběratel vláčků či milovník kvalitních a rychlých aut, s nimiž brázdil Ameriku a Kanadu, a velmi dobře si pamatuje značky, které k různým obdobím jeho života patří.

Nadto se profiluje jako vzorný ochránce životního prostředí, jenž je pyšný na ekologicky šetrný vůz Lincvolt, a také milovník kvalitního zvuku nahrávek hledající alternativu k pouze pětiprocentnímu zachycení původního zvuku v podobě MP3.

Youngova kniha není vedena chronologicky. Napsal ji sám, bez asistence spřáteleného spisovatele či novináře, což je na poněkud chaotickém vyprávění znát. Současně jí to ale dává mimořádné kouzlo, tím spíš, že se Young ve vyprávění nikdy neztratil.

Kniha nemá posloupnost příběhu, je to spíš mozaika, nicméně milovníci Younga, jeho hudebních projektů a přátel se z ní stejně dozvědí všechno a o všech. I o tom, jak to vypadá, když Kanaďana přestane hudba naplňovat.

O to více mrzí chyby, které v překladu jsou. Nejednotné je skloňování jmen, přičemž většinou je používáno to nesprávné (na straně 130 je dokonce věta „Nahrávali jsme ji s Benem Keithem a Rusty Kershawem…“, tedy s tvarem správným i špatným), ze zpěváka Kanye Westa je na straně 156 Kanye Westová a najde se i hrubka.

Každá kniha si zaslouží dobrou redakční péči, tedy i životní kronika Neila Younga. I přes chyby, které v ní jsou, však patří k nejzajímavějším autobiografickým překladům na našem trhu.

Celkové hodnocení: 80 %