"Proto si milánkové pěkně sedněte na prdel a mrkejte, jak se Uma ohání svým náčiním, když si potřebuje vylít zlost. Neboť tahle micána dovede kdejakýmu vopruzovi nakopat prdel a mečem od toho Japončíka vám naporcuje ze souseda stavebnici pro děcka," mohli bychom snad dodat v autorově neodolatelně infantilním stylu.

Kill Bill 2 právě přichází do našich kin, netečou v něm už hektolitry krve, je méně akční a nakonec tvoří i bohužel méně vtipné pokračování prvního dílu. Přesto vypjaté agresivity i estetizovaného násilí zůstalo v tarantinovském dryáku tak jako tak požehnaně. Poté, co v minulém díle vyškrtla Nevěsta ze svého seznamu obětí své msty už dvě jména, musí v pokračování snímku svůj masakr bývalých kolegů ze zabijácké organizace Komando zmijí dokončit. Do dvojky jí zbývají ochlasta a někdejší šermíř Buddy (Michael Madsen) i jednooká Elle (Daryl Hannah ). A jak velí tahle jednoduchá (video)hra nebo gangsterská nutnost, musí (tentokrát bez svého žlutého obleku) nakonec hlavně zabít jejich hlavouna a svého bývalého milence Billa (David Carradine).

V ději se nejdříve retrospektivně znovu vrátíme ke krvavé svatební lázni, v níž před časem skončily její vyhlídky na nový poklidný život. Doplňují se informace i o tom, jak žárlivý Bill s kumpány ukončili předčasně obřad, stejně jako životy svatebčanů i ženicha dávkami ze samopalu. Nu což těhotná Uma a superžena sice přišla o dítě, ale přežila kulku vpálenou do hlavy a čtyři roky kómatu. Není tedy divu, že tahle Nevěsta aneb Černá Mamba je nyní stále trochu střelená a hlavně pořádně rozběsněná. Navíc když běhá po světě se samurajským mečem mistra všech mečířů Hattoriho Hanzoa.

Střídání žánrů

Jak pokračují peripetie její cesty pomsty, autor střídá styly vyprávění. Ať už tentokrát v jednotlivých epizodách vzdává čest hlavně čínským filmům kung-fu a spaghetti westernům, je patrné, že Tarantino je náruživý vypravěč. Roztěkaně přeskakuje a vrací se v ději, neboť miluje příběhy v příbězích. Jeho scény jsou dlouhé až rozvleklé, třebaže plné sugestivní atmosféry. Ale například retrospektivní část, kdy se Nevěsta cvičí v chrámu u stopadesátiletého šaolinského mistra Pei Meiho (Gordon Liu) je výtečná...

Estetizované násilí jako sex

Násilí zde připomíná estetizovaný obřad, má svou formu a dokonce obřadní (samozřejmě pokleslé) proslovy - hovorové, jedním slovem ujeté dialogy jsou koneckonců tím nejlepším, čím Tarantino přispěl do dějin kinematografie. V průběhu druhého dílu se vraždění ale čím dále tím více stává perverzně extatickou rozkoší, afektem a "tarantinovskou" erotikou.

Jak jinak popsat to, co zažívá třeba Buddy, když nabízí zajaté Umě baterku do rakve nebo plyn do očí? Navíc nelze přehlédnout, že mezi bývalými milenci Umou a Billem jejich vražednictví eroticky jiskří. Touží se navzájem zabít, místo aby spolu skočili do postele. A když si tváří v tvář Bill hraje s pistolkou a Uma se svým mečem, nakonec divák pochopí, že peřin není ani potřeba.

Příběh Umy a Billa a jejich pronásledování totiž ústí nakonec v melodramatickou love story, v níž film zdůrazňuje a protahuje scény nevěstiných útrap, které jsou někdy na hranici mučení. Alespoň počin, když vás zaživa zatlučou a pohřbí v rakvi, je určitě uveden na nějakém seznamu zločinů proti lidskosti. Věřte nevěřte, film stojí vydařeně na hrůze i tajemném půvabu sadismu, jemuž je opakovaně vystavěna superhrdinka, tahle sexuální bohyně, co místy vypadá, že právě vylezla ze střední školy. Nezapomenutelnou pečetí (a fetišem) zde takhle estetizovaného sadismu je určitě vypíchnuté ženské oko a hlavně znetvořené, rozříznuté dámské rty.

Tarantino na hraně

Tarantino, maniak z videopůjčovny, jak se o něm říká, si hraje na tenkém ledě ironie, melodramatu i perverze. A to ještě diváka čeká kýč v podobě šťastné, sladce se usmívající předškolní holčičky. Je to vrchol sentimentu nebo perverze? Režisér se baví, když se ptá, co se stane, když se dva zabijáci zamilují a když se milenci zabíjejí. Jak to asi může dopadnout, když odvrácenou stranou jejich sexuální přitažlivosti je kuchání lidských vnitřností a všechny možné bojové disciplíny. Autor Gaunerů i Pulp Fiction rád provokuje. Jak o něm kdosi prohlásil na jisté internetové diskusi, připomíná chlapce, co drze provokuje ostatní lidi klackem, s nímž se předtím šťoural v lejnu." Ale tady jeho neodolatelný cynismus v druhém díle už postrádá ostrovtip. Z ironie se možná stala obsese a nadhled se nenápadně vytratil. Snad tenhle mistr nakonec začal brát svoje ujetiny vážně, že by podlehl svému kouzlu a sebeuspokojení? I tak lze vysvětlit, proč nakonec vznikl čtyřhodinový dvoudílný projekt, jehož oba filmy je zajímavé vidět, ale všeho s mírou...

Kill Bill 2, USA (2004), 120 min.

Režie a scénář: Quentin Tarantino, kamera: Robert Richardson, výprava: Yohei Taneda, David Wasco. Hrají: Uma Thurman, David Carradine, Samuel L. Jackson (malá role varhaníka), Daryl Hannah, Michael Madsen.