Článek
Od konce devadesátých let měl prodej hudby celosvětově sestupnou tendenci. Trvá to stále?
Pro hudební průmysl je dobrou zprávou, že se konečně ukazuje to, co jsme očekávali. Pozitivní trend digitálního prodeje hudby se totiž začíná projevovat, takže jsem velký optimista. Za loňský rok celosvětový prodej dokonce poprvé za deset let vzrostl. Bylo to sice jen o jedno procento, ale ve své podstatě je to malý zázrak. Tím spíš, když je světová ekonomika ve velkých problémech.
Jak si vede hudební průmysl v České republice?
Střední a východní Evropa bývají s přijetím nástupu nových technologií tradičně pomalejší. Navíc u nás máme od dob bolševika dar zlehčovat význam duševního vlastnictví a inklinace k tomu za ně platit je v zemích bývalých komunistických režimů podstatně menší než v zemích morálně a demokraticky vyvinutějších.
Za loňský rok nicméně poklesl český hudební trh pouze o šest procent. Digitální meziročně vzrostl o šedesát procent, fyzický klesl o šestnáct procent a v součtu to dělalo těch šest procent mínus. Nejpodstatnější pro růst digitálního trhu byly příjmy ze servisů iTunes a YouTube.
Začínají si tedy čeští hudební fanoušci zvykat nakupovat hudbu v digitální podobě?
Ano, je to patrné z trendu na trhu. Například prodej hudby na iTunes u nás meziročně v prvním kvartálu letošního roku vzrostl o třicet procent. Upřímně řečeno je to ale stále jen zrnko z celkového objemu stahování dat prostřednictvím internetu. Drtivou většinu v něm tvoří nelegální stahování. Těch, kteří u nás za digitálně staženou muziku platí, je minorita. Věřím však, že se to začne rychle měnit.
Proč by mělo?
Do Čech přijde řada dalších digitálních prodejců hudby a budou mezi nimi i ti, kteří jsou vedoucí na světovém trhu. Zakotví tu například servis Spotify, který je původně ze Švédska a vedle iTunes je to celosvětově v oboru nejlépe fungující servis. Jeho příchod očekáváme na přelomu letošního a příštího roku. Od března už funguje v Polsku a čísla prodejů tam vypadají velice dobře.
Příchod Spotify ale určitě nebude pro hudební fanoušky důvod začít za stahování hudby platit. Jak je to chce hudební průmysl naučit?
Jedinou cestou je nabídnout k hudbě přidanou hodnotu. Když si dnes ve vyhledávači na internetu zadáte nějakou nahrávku, tak ji najdete. Objeví se řada zdrojů, ze kterých je možné ji stáhnout. Hudební průmysl sice internet kontroluje, takže některé zdroje už nebudou fungovat, pravděpodobnost, že nahrávku seženete, je ale vysoká.
Střední a východní Evropa bývají s přijetím nástupu nových technologií tradičně pomalejší.
Mnohé nahrávky z těchto zdrojů jsou ale v nevalné kvalitě, stahování dlouho trvá a hůře se hledají. Legální servis přináší luxus toho, že vše najdete na jednom místě, má skvělý design, je přehledný a dobře funguje.
Jak se u nás prodávají cédéčka?
Jak už jsem řekl, za loňský rok klesl jejich prodej o šestnáct procent a v podstatě je to setrvalý pád. Před několika lety se sice propad zastavil, způsobil to ale prodej takzvaných příbalů, což z dnešního pohledu nevidím nijak pozitivně. V té době se ale hudební byznys u nás tím směrem ubíral.
Se stárnutím populace se zmenšuje okruh lidí, kteří si cédéčka kupují. Řada letitých fanoušků hudby také dává přednost modernějším technologiím získávání nahrávek a jiní s přibývajícím věkem ztrácejí o hudbu zájem.
Přežijí cédéčka?
Stejně jako přežily vinylové desky, přežijí i cédéčka. Za pět až osm let ale budou raritní záležitost. U začínajících umělců, kteří oslovují především teenagery, je jejich prodej už dnes poměrně zanedbatelný a pohybuje se v řádu stovek.
Tím se ale v podstatě ztrácí důvod nahrávat celá alba.
Máte pravdu. Speciálně u začínajících kapel to začíná být ve své podstatě zbytečné. Zejména mladí fanoušci stejně poslouchají jednotlivé písničky, a tak se například v Universal Music snažíme investovat do konkrétní skladby a videoklipu. Hledáme zkrátka hity, které osloví lidi. Když se podaří uspět třeba se třemi singly, pak teprve uvažujeme o nahrání alba. Jde koneckonců také o to, aby měl interpret repertoár na koncerty, kterými zájem o své skladby podpoří.