Po půlroční pauze se opět setkáváme s Nevěstou (Uma Thurmanová), která nás uvádí do šesté z deseti kapitol, do nichž Tarantino film rozčlenil. A protože Mistr má ve zvyku odhalovat příčiny a následky věcí na přeskáčku a zcela libovolně nakládat s časem, není problém rychle se zorientovat ani pro ty diváky, kteří jedničku neviděli nebo ji zapomněli. Stejně to bylo jinak, než si doteď mysleli.

Zbývají tři

Nevěsta tedy uvádí na pravou míru situaci, v níž ji Bill "uspal". Ne sice - jak doufal - navždy, ale na čtyři roky spolehlivě. Když se probudila z kómatu, zjistila, že dítě, které před masakrem čekala, je pryč a jediné, co jí může spravit náladu, je pomsta.

Pro dvojku zbyli provinilci tři: Billův bratr Buddy, jednooká Elle a nakonec samozřejmě Bill. Na všechny musí dojít, přičemž Tarantino v duchu svého záměru "jakoby se hrdinka pohybovala v multiplexu, kde se promítají filmy těch žánrů, které mám rád," přechází z westernu do kung-fu stejně přirozeně jako z černobílé do barvy. Z kostela se - sotva dozní střelba masakru - přeneseme rovnou o více než čtyři roky dál.

V texaské poušti na Nevěstu čeká Budd - a hrob, do něhož ji zaživa pohřbí. Je to rozhodně scéna z nejsilnějších a jakkoliv divák tuší, že nějakých čtyřicet minut po začátku dvouhodinového filmu hrdinka nejspíš nezemře, musí počítat i s tím, že Tarantino si vždycky udělá, co bude chtít - takže kdo ví... Prozrazovat víc děje by tedy nebylo záhodno, snad jen tolik, že se ještě vrátí v čase hodně zpátky a že dojde na kung-fu, i na černou mambu.

Tarantino ztrácí humor

Už minule bylo zřejmé, že tvůrce Pulp Fiction ztratil dost ze svého někdejšího humoru a Kill Bill 2 to jen potvrdil. Několik vtipných momentů sice divák zažije, ale odehrávají se především v dialozích, méně v akci. A čím méně vtipu, tím víc mluvení, v závěru dokonce jako agitka působícího žvanění, jímž jakoby chtěl Tarantino celé předchozí hodiny krvavé pomsty co nejušlechtileji ospravedlnit.

Možná si však jen dělá z diváků legraci, zkouší, kolik toho od něj snesou a co vše jsou ochotni obdivovat. Nakonec proč ne, nelze mu upřít, že tak činí šikovně - a podívaná to je.

Dvojka dokonce působí sevřeněji i rafinovaněji než jednička. Napětí v každé z kapitol, brilantní výtvarné řešení scén, do detailu (a bez počítače) propracované akce, opět skvěle vybraná hudba. Uma Thurmanová je velmi krásná a ve výtečné formě, příležitost využili i poněkud již zapomenutí herci jako David Carradine v titulní roli Billa, Daryl Hannahová jako Elle, Michael Madsen coby Budd či legendární Gordon Liu, který si zahrál učitele Pei Meie.

Jeden film by stačil, ale dva vydělají víc

Vyznění dvojky samozřejmě prospěl už fakt, že spěje do finále. Začátek jí přitom nechybí, působí tedy jako jednolité dílo, u něhož by nezasvěceného diváka nejspíš vůbec nenapadlo, že jednička existuje. A kdyby se byla nějaká ta bojová scéna z jedničky přidala, zbytečné řeči by lehce vyškrtal i průměrný televizní dramaturg - a původně zamýšlený jeden film mohl být dávno hotov.

Rozhodnutí nekrátit, ale rozdělit do dvou dílů, se tedy jeví víc jako tah rafinovaného producenta než vstřícného ochránce zlobivého filmaře: při jedněch nákladech jsou tu dvojí tržby a ještě důvod jedničku před uvedením dvojky v kinech zopakovat. Před takovým odhadem úspěchu (který je podmínkou, aby tah vyšel), lze jen smeknout.

Kill Bill 2, USA 2003, režie a scénář: Quentin Tarantino, kamera: Robert Richardson, hrají: Uma Thurmanová, David Carradine, Samuel L. Jackson, Daryl Hannahová a další.