Děj začíná po druhé světové válce. Jimmyho Picarda, indiána z kmene Blackfoot, jenž bojoval ve Francii, přiváží sestra do nemocnice s potížemi, které lékaři vyhodnotí jako schizofrenii. Pro potvrzení diagnózy pozvou francouzského specialistu na kulturu severoamerických indiánů Devereuxe, ale ten vyvede vážené kolegy z omylu…

Ze začátku jsme si mysleli, že musíme přečíst a dozvědět se o lidské psychice úplně všechno. Jenže to nejde.
Mathieu Amalric

V roli Jimmyho září Benicio del Toro, pro kterého je to velká a plně využitá příležitost dokázat svůj herecký talent. Devereuxe ztvárnil jeden z nejlepších a nejpopulárnějších současných francouzských herců Mathieu Amalric. Ten po projekci řekl: „Ze začátku jsme si mysleli, že musíme přečíst a dozvědět se o lidské psychice úplně všechno. Jenže to nejde. Nakonec jsem sám podstoupil psychoanalýzu, o níž jsem do té doby neměl ponětí. Je to nesmírně dobrodružný svět – jako když se potápíte na dno, kde plave úhoř.“

Režisér Desplechin dodal: „Příběh se točí kolem dvou mužů, z nichž jeden je z Montany, druhý z Francie, a scházejí se uprostřed ničeho. Nejvíc mě na Devereuxeově knize dojalo, že se Jimmy nikdy nevrátil do své pouště. Odjel do Seattlu žít jiný život.“

Coenové v 60. letech

K očekávaným titulům patřila novinka bratrů Ethana a Joela Coenových Inside Llewyn Davis o jednom týdnu v životě zpěváka Llewyna Davise, který se snažil prosadit na americké folkové scéně 60. let minulého století.

Cesta tam a zase zpátky, tak lze charakterizovat film, který sice nejspíš coenovské fanoušky potěší, ale přece jen nedosahuje kvalit jejich nejlepších filmů Fargo, Big Lebowski nebo Tahle země není pro starý.

Především určitá rozvleklost škodí příběhu, který měl být možná o patnáct minut kratší. Nicméně coenovský humor najdeme jak v některých scénách s jednou z důležitých postav – zrzavým kocourem, tak v břitkých dialozích. A pobaví i vystoupení Justina Timberlakea, když společně s Carey Mulliganovou zpívá i u nás dobře známý hit té doby Tisíc mil.

Na Riviéře už se letos také střílelo a kradlo. Jako první rozbouřila agentury zpráva, že v Novotelu byly ukradeny zástupkyni společnosti Chopard šperky za 1,4 miliónu dolarů. Člověka v první chvíli napadlo, že s takovou „náloží“ by možná bylo rozumnější bydlet v lepším hotelu, mezi něž tento rozhodně nepatří, navíc je na hlavní, letos naprosto nepřehledně rozkopané třídě směrem z Cannes. Ale jak pravil již kdysi dávno jeden zkušený muž, Cannes je velký festival filmů – a také zlodějů z celého světa.

Tisková mluvčí Chopardu další den popřela, že by šlo o šperky, které tu měly nosit filmové hvězdy. O jaké šperky ale šlo, už neuvedla.

A před televizním studiem, kde zrovna seděl Christopher Waltz, se střílelo. Dvaačtyřicetiletý muž, kterého policie vzápětí zatkla, naštěstí pálil slepými náboji, v ruce měl jen napodobeninu granátu a střílel prý „ve jménu božím“. Určitě nebyl první, kdo tak činil, ale zaplaťbůh se tentokrát nikomu nic nestalo a panika rychle pominula.