Článek
Album je převážně bluesové, ale mnohé z tracků by se daly označit spíše jako old-school R a najdeme zde i jedno tango. Zpěvák si sám nahrál piáno a kytaru a nechal se doprovázet báječným Copper Bottom Bandem (Jay Bellerose, Kevin Breit, Vincent Henry, Greg Leisz, Robby Marshall, David Piltch, Patrick Warren). Jako hosté se představili Gaby Moreno, Jean McClain a Taj Mahal.
Laurie může zase chodit s nosem nahoru, všichni odvedli ve studiu Ocean Way v Los Angeles vynikající práci. Deska je nacpaná výbornými výkony zpěváků (hosté hlavní hvězdu místy "přezpívají", ale Lauriemu je to asi jedno, jde mu zjevně o výsledek a ne o sólo exhibici). Stejně tak sóla (kytary, klavír, dechy) zůstávají žánrově přesná, uměřená a smysluplná.
Máme před sebou album plné poctivé práce, talentu a upřímné radosti z bohatství, které více než staletá bluesová tradice skýtá. Hugh Laurie se v ní rochní jako strýček Skrblík v moři bankovek a tam či onam si něco půjčí a vkusně použije. Tento herec by se měl, na rozdíl od mnoha kolegů, hudební kariéry držet zuby nehty.