Jak vznikl nápad uvést na toto jeviště Karla Hašlera?

Myšlenku, jak udělat hru o Hašlerovi, jsem nosil v hlavě delší čas. Krátce poté, co jsem nastoupil jako ředitel do vinohradského divadla, jsem se sešel s dramatikem Pavlem Kohoutem, který na tomto jevišti uvedl již patnáct svých her. A požádal jsem ho, aby pro nás napsal novou původní hru s tím, že mu nabízím téma Hašler. Pan Kohout si dal čas na rozmyšlenou, ale pak mi zavolal, že k té látce našel svůj klíč, a text poté napsal poměrně rychle.

Tím se stalo, že ve chvíli, kdy ze zdravotních důvodů zrušil své vinohradské hostování režisér Oleg Tabakov, mohli jsme k nastudování hry o Karlu Hašlerovi přistoupit o půl roku dříve, než bylo původně v plánu.

Proč právě Hašler?

Hašler je pro českou společnost velmi zajímavá figura, člověk, který se pohyboval mezi šoubyznysem, i když se tomu tehdy tak neříkalo, a Národním divadlem, což bylo pro společnost neúnosné, a Hašler své angažmá v Národním záhy opustil. Jeho vzestup, popularita i jeho konec – to je výrazné české téma.

Kohoutova hra není životopisná, ale sleduje Hašlera v určitých kontextech. Přesto si myslím, že si přijdou na své i milovníci jeho písniček, mnozí budou možná překvapení, co všechno Hašler napsal, protože řada jeho písniček je dnes dávno pokládána za lidové. A dozvědí se leccos nového i o Hašlerově osudu.

A proč Hašler právě v Divadle na Vinohradech?

Mimo jiné třeba proto, že Hašler na Vinohradech režíroval v roce 1916 vlastní překlad Nedbalovy operety Vinobraní, v níž hrál i hlavní roli, ale zejména pro téma s ním spojené. A také proto, že je to původní česká hra, která na vinohradské jeviště patří, šestnáctá z pera Pavla Kohouta.

V neposlední řadě i pro obsazení titulní role hercem Petrem Rychlým, jehož mnoho lidí také pokládá víc za baviče nebo konferenciéra než za herce, takže v tom se jejich osudy protínají a ta hra i toto téma reflektuje.