První dvě představení jsou určena veřejnosti, to v den Lipského narozenin 19. dubna pak převážně zvaným hostům.

Lipský se narodil v Pelhřimově v rodině nadšeného ochotníka a cukráře a už od útlého věku vystupoval na jevišti v dětských rolích. S dnes již legendární partou pelhřimovských divadelníků založil v Praze v roce 1945 Divadlo satiry a od roku 1950 je členem Městských divadel pražských, kde vytvořil mnoho krásných rolí, z nichž nesmrtelnou se stala jeho Charleyova teta, ale kromě komedií vynikl i v řadě outsiderů smýkaných osudem, lidí nenápadných, ale ryzích, v řadě farářů to dotáhl dokonce až na papeže.

Výčet jeho filmových postav by byl dlouhý. Připomeňme tedy aspoň dědu Potůčka ze slavných Tří chlapů v chalupě, alchymistu z Císařova pekaře, smutného detektiva Borůvku, jehož mu na tělo napsal Josef Škvorecký, anebo generacemi dětí milovaných Šest medvědů s Cibulkou.

Miluje hudbu

Svou zálibu v hudbě (hrál na saxofon, klarinet, trubku, tubu, pozoun i klavír) uplatnil na jevišti karlínského divadla v muzikálu Sny z Nového Yorku, za který získal Cenu Thálie. A televizní diváky po léta rozesmával jeho byrokratický Hlustvisihák.

„Vždycky jsem se snažil, abych vkusně pobavil a rozesmál publikum,“ prohlásil Lubomír Lipský ke svému jubileu pro ČTK. A vždy také vyznával zásadu, že je lepší se opotřebovat než zrezivět.

To platí stále, protože kromě zmíněných divadel hostuje navíc i v pražském Divadle U Valšů a potkáte ho v hledišti na řadě premiér.