Právník Jim Grant si žije v poklidu na předměstí s roztomilou dcerou. Pracuje, vozí ji do školy, platí daně. Chvíli sice trvá, než si divák zvykne na to, že sedmdesátník Redford má dvanáctiletou dceru, která vypadá spíše jako jeho vnučka, ale jinak na tom není nic podezřelého. Až na to, že je to ve skutečnosti někdo úplně jiný.

Nikdo netuší, že Grant patřil kdysi k radikální partičce, jež se nebála pozvednout zbraň proti vládě, hrající své špinavé hry a posílající lidi umírat do Vietnamu. Náhodou na to narazí až mladý regionální novinář Ben (Shia LaBeouf), kterému je divné, že o právníkovi neexistují záznamy před rokem 1979. Desítky let fungující kamufláž se tak rozpadá.

Bývalý radikál náhle mizí z města, protože je mu jasné, že si pro něj přijde policie, která ho hledá pro dávné zabití jednoho strážníka. Ben to tuší také a vydává se po jeho stopách. Postupně ho ale přepadají pochyby. Byl to opravdu právník, kdo kdysi zabíjel? A kdo byl vlastně obecně „ten zlý“? Radikální skupina mladých, nebo spíše vláda a FBI?

Shia LaBeouf

Shia LaBeouf

FOTO: Falcon

Reportér je nucen zastavit zběsilý úprk za sólokaprem a zamyslet se, jestli Redford neměl pravdu, když mu říkal, že kdyby žil v 60. letech, byl by pravděpodobně v partě s nimi. Ze začátku sebejistě odsuzuje, že skupina použila i násilí, jenže násilí a lži na druhé straně byly mnohem větší...

Filozofické momenty dodávají thrilleru Pravidla mlčení váhu. Nemáte tak pocit, že se díváte jen na další americkou honičku s hezkými kulisami. Ale ani proti těm se nedá moc namítnout, čistě řemeslně je film zpracován dobře a herci jsou doslova elita – Robert Redford, Susan Sarandonová, Nick Nolte, Richard Jenkins. Z mladších jim přihrávají Shia LaBeouf či Anna Kendricková.

Film je dost dlouhý a někdo by mohl namítat, že se to táhne jako páteční odpoledne. Drobné zádrhele ovšem příběh jako takový nezničí. Každý film nemusí mít tisíce rychlých střihů a někdy stačí, když není zcela pitomý.

Celkové hodnocení: 75 %