Proč jste se jako autor dal na cestu čisté faktografie?

Zjistil jsem, že v některých zvláště složitých a široce zaměřených případech se lze spoléhat na čistou faktografii. Je významnější a přesvědčivější než názor a složité dokazování.

Ostatně názory na dějiny se u nás – mnohdy v průběhu pouhých dvaceti let – výrazně mění. Nezbývá než se opřít o fakta, s nimiž není tak snadné pohnout a znešvařit je výkladem. Pouze zamlčet – na to jsem neměl, to nedělám.

Švejk byl dosud přeložen do 58 jazyků. Proč si myslíte, že je Hašek stále aktuální?

Humor a hlavně jeho součást, mystifikace, je částí moderní komunikace a umožňuje průnik do složitého a mnohdy utajovaného přediva vládnutí a politiky. Vezměte jen, jakým nezachytitelným ventilem bylo v minulých dobách Dílo Járy Cimrmana, a to šlo pouze o alegorii na staré Rakousko. Dalším krásným příkladem je dnešní anglický seriál Jistě, pane ministře.

V knize jste se nemohl vyhnout otázce Haškova bolševictví.

Jenže tehdy nešlo o ideologii, ale o český odboj, o osud legií, u jejichž zrození Hašek stál od počátku. Bolševická revoluce zmátla všechny plány. Nezapomeňme, že v březnu 1918 Rakousko stále existovalo a ve spojení s Německem tvořilo vojenskou sílu, která přes odpor statečných Čechoslováků zabírala značnou část Ukrajiny a Ruska.

Kdyby se tehdy Rakousko a Německo zmocnily území Ruska, těžko by je pak někdo porazil. Z tohoto hlediska je odchod z legií zcela organický a pochopitelný.

Do poslední chvíle však Hašek ctil osobnost T. G. Masaryka, o čemž svědčí nejen nepatrná zmínka ve Švejkovi, ale především jeho Otevřený dopis Masarykovi z jara 1918, v němž dává najevo, že uznává jeho autoritu.

Jen z nepochopení ho legionáři nazývali vlastizrádcem, a když se vrátil do Prahy, uvítali ho lidé typu Radoly Gajdy s nenávistí.

Proto se místo politiky soustředil na literaturu?

Právě díky životní zralosti i jisté moudrosti člověka štvaného a pronásledovaného se vyjádřil tak, jak uměl. Ale pozor. Dílo nazval Osudy dobrého vojáka Švejka ve světové i občanské válce u nás i v Rusku. Můžeme jen litovat, že ho nedokončil. Ale část, kterou stačil napsat, má pokračování v povídkách z Bugulmy.

V čem je i dnes Švejkova síla?

Je chytrý, je prozíravý. Ve svém zvláštním humoru absorbuje kritiku, tehdy se říkalo měšťácké politiky, dnes by se dalo říci machy politických metod, jak ukazuje právě onen anglický seriál. Je to humor moudrý a český, což skvělým způsobem objasnil Jan Werich.

I když se pěstuje jeho obraz opilce, Hašek byl na svou dobu mimořádně vzdělaný člověk.

Onen chytrý humor jak v povídkách, tak i ve Švejkovi nějakým způsobem projevuje i jeho vzdělanost, protože Hašek nejenže byl jazykově vybavený, mluvil výborně maďarsky, německy hovořil jako česky, samozřejmě také rusky. Znal i archeologii, chemii, to vše v knize ukazuju.

A není náhodou, když byl vlastně vyhnán radikálními komunisty na Dálný východ, že si zapisoval mordvinské písně. Dokonce se kamarádil s Číňany. V Irkutsku byly čínsko-mongolské pluky.

Jako evropský autor poznal „tajemství Východu“, což bylo pro Evropany čímsi vzdáleným a nepochopitelným. Po této stránce je jako evropský autor dosud nedoceněn.