Článek
Faktem je, že náctiletých sice točí ve školách i mimo ně celkem dost, ale nikomu z nich se ještě nepodařilo dostat film do kin. Je však otázka, zda to je pro mladíkovu budoucnost jen dobře. Téma sexuálního zneužívání dospívajících a jeho následky na duších obětí je na tak mladého člověka velké sousto. Film ukazuje, že se mu zadrhlo v krku.
Postavy patří spíše na psychiatrii, a to od pachatele po oběť, která erotické hrátky nevlastního otce do určité míry přijímá. Později ji nacházíme v nevěstinci pod bičem dalšího magora, a to už člověk nechápe, proč se má na tu vyprahlost, odcizenost a explicitně zobrazovaný prodejný sex vlastně dívat. Postavy totiž nemají nic, čím by mohly zaujmout, a téma zdaleka nestačí.
Režijní talent Chlupáček má, navíc měl po boku zkušeného výtečného kameramana Alexandra Šurkalu, který filmu pomohl profesionálně natočenými záběry. Umí se také inspirovat jinými tvůrci. Bohužel si ale vybírá mezi těmi, kdo si na umění spíše jen hrají i ve věku, kdy už by měli vědět, že za lístky do kina musí lidé zaplatit a že filmy člověk točí buď pro diváky, nebo pro sebe a pár kamarádů – ale pak s nimi neobtěžuje veřejnost.
Problém je, že Chlupáček zřejmě neměl nikoho, kdo by mu řekl, že bez životních zkušeností nemůže zvládnout takové téma, neboť i proto jsou dialogy strašlivě toporné a vyprázdněné víc než duše hlavních postav. A že člověk bez filmařských zkušeností by se neměl pouštět do natáčení sexuálních scén, za nimiž pak divák cítí spíše než režiséra dychtivého voyera.