V rámci festivalu Švýcarské jaro vystoupila se svou kapelou v pražském Divadle Archa a během hodiny a půl nažhavila vyprodaný sál tak, že známý švýcarský trumpetista Erik Truffaz, její objevitel i učitel, mohl na pozitivní atmosféru navázat a krásně z ní čerpat.

Sophie Hunger je hudební chameleon. Snadno ji nezaškatulkujete, protože je příliš schopná umělkyně na to, aby jí stačil prostor jednoho žánru. Obdařená je nejen dívčím půvabem, ale i hlasem, který sice hory nepřenáší, ale má sílu a rozsah na to, aby mohla být křehkou šansoniérkou v kavárně, drsnou raperkou v klubu, divokou rockerkou nebo emotivní vypravěčkou ve stylu Nicka Cavea. Cizí jí není špinavý garážový zvuk, psychedelické šedesátky ani rytmický popík, ovšem inteligentně vystavěný. Ostatně není divu, vyrostla na muzice Boba Dylana, Jeffa Buckleyho, Billie Holiday nebo Niny Simone.

Během vystoupení zazněly písně z poslední desky The Danger of Light, fanoušky potěšila i známějšími kusy jako Breaking the Waves, Holy Hells, Train People, Like Like Like nebo Can You See Me? Zpívala v angličtině, němčině a francouzštině, klavír střídala s různými kytarami, a dokonce hrála na harmoniku.

Skvělá kapela

Mnohovrstevnatý a plnokrevný výkon podala vynikající kapela, jejíž členové působili i jako vokalisti. Klavírista navíc hrál na trumpetu a lesní roh, kontrabasistka na zvonkohru, basák na klarinet. Jako by na pódiu v jeden čas vystupovalo několik kapel, sóla byla okouzlující a koncertní improvizace osvěžující.

Další část večera patřil trumpetistovi Erikovi Truffazovi.

Další část večera patřil trumpetistovi Erikovi Truffazovi.

FOTO: Martin Chochola

Sophie Hunger si koncert viditelně užívala, nechyběl jí vtip, skromnost i šarm, a tuhle náladu přenesla také na publikum, které měla omotané kolem prstu. Na závěr řekla, že je z malé země, a to znamená, že aby z ní mohla uniknout, potřebuje mít spoustu nápadů. Vsadím se, že se svými nápady se tahle žena ve světě určitě neztratí.

Oblíbenec Erik Truffaz

Finále večera obstaral trumpetista a inovátor Erik Truffaz, u kterého Sophie Hunger před lety začínala jako hostující zpěvačka. V Česku oblíbený muzikant dokázal, jak volně umí brouzdat po hudební krajině a inspiraci sbírat v etnu, rocku, jazzu, elektronice, blues nebo funku. Pro něj hranice neexistují, i když v Arše se zdálo, jako by se v určitém prostoru trochu zabarikádoval.

Zahrál převáženě novinky z alba El tiempo de la Revolución, jeho famózní kapela improvizovala a dávala skvělá sóla, chvílemi to vypadalo, že je Truffaz v pozadí záměrně, aby vynikli ostatní. Pozval také krajanku Annu Aaron, jejíž výkon nepatřil k přesvědčivým, nicméně budiž řečeno, že vystoupila skoro na konci programu po třech hodinách čekání.

Švýcarsko se ve světě proslavilo krásnou přírodou, hebkou čokoládou, nesmrtelnými hodinkami a skvělými sýry. Výnosným artiklem by klidně mohla být i hudba. V Arše šlapala parádně.

Celkové hodnocení 80 %