Článek
„Jak jsi oblečený, je pro tebe důležitější než být můj přítel,“ vyčítá ve skladbě Fri-End, a určuje tak hrubost jazyka, který pro texty zvolila. Z velké části je to signifikantní i pro hudební složku, neboť zpěvaččin rozháraný pop se pro toto album proměnil v hrubý garážový rock, který tu a tam rozetnou vyklidnělé skladby, druhá poloha desky.
„Máte problém se mnou, protože jsem holka a jsem feministka. Jestli vás to uráží, táhněte,“ zpívá v divoké All Talk a stylově se při tom dotýká punku. Změnil se i výraz jejího zpěvu. Už v něm není naivita a ženskost, jako tomu bylo u prvních alb, je v něm zuřivost a neklid.
Nahrála v podstatě garážovou desku, na které jako by nebylo místo pro tříbení zvuku. Jedním z nejlepších momentů je skladba Death Proof, kterou inspirovaly filmy Quentina Tarantina a jež v sobě spojila rozhrkaný šedesátkový zvuk se schopností vyzpívat hezkou melodii s dívčím výrazem. Takový kompromis by mohl být cestou v budoucnu.
Girl Talk má dobré i zlé stránky. Na desce je mnoho energie, upřímných melodií a autentického hněvu. Je na ní Kate Nashová v loňském roce, což signalizuje, že z dnešního pohledu je to album staré. Pravda, nepodařilo se na něm zachytit krásu života, o které Britka hovořila při vydání debutu. Povedlo se ale zjistit, že je to dost univerzální zpěvačka.
Hodnocení 65 %
Kate Nash: Girl Talk
Universal Music, 52:31