Hlediště bylo zaplněné do posledního místa, pár nadšenců usedlo i na postranní schody. Když ředitel ND Daniel Dvořák vítal z jeviště tradičně bývalé vynikající pěvce Národního divadla, vešel se mu mezi slavná operní jména i legendární brankář Jiří Holeček, který se jako jediný z hokejistů přišel na hokejovou operu podívat.

Po první třetině vládly v publiku rozpaky. Asi dvě desítky zklamaných diváků z divadla odešly. Nic nového, úbytek publika při premiérách soudobých děl bývá i větší.

Druhá třetina rozehřála diváky temperamentním ztvárněním finálových utkání. Potlesk odměňoval jednotlivé nájezdy i úspěšné zásahy a atmosféra operní premiéry se začala přibližovat hokejovému utkání. Při děkovačce sklidili největší aplaus pěvečtí představitelé "zlatých chlapců". S příchodem autora a inscenačního týmu se do volání "bravo" mísilo i potupné bučení.

"Mělo to těžký rozjezd, ale od druhé třetiny to chytlo tempo a neztratilo až do finále," zhodnotil premiéru brankář Jiří Holeček, který operní představení navštěvuje pravidelně a má rád zejména Verdiho. "Myslím, že je to důstojná připomínka vítězství v Naganu," dodal.

S operou, v níž se objevuje jako dramatická postava, byl spokojen i bývalý prezident a dramatik Václav Havel. "Velice se mi to líbilo. Z mnoha různých důvodů," zhodnotil svůj zážitek cestou ze šatny.

A jak premiéru prožili sami tvůrci? "Jsem spokojený. Obával jsem se chladnějšího přijetí premiérového publika, ale bylo to lepší, než jsme čekali. Namlsali jsme se totiž na veřejné generálce, kdy publikum reagovalo velmi spontánně," prozradil autor libreta Jaroslav Dušek, který se na slavnostní večer pro jistotu dostavil už s medailí na krku. Ve skutečnosti však šlo o "zlomvazku" - tradiční premiérový dárek od kolegů.