Jak se budou lišit vaše koncerty v Praze, Brně a Hradci Králové?

V Brně i v úterý v Praze s Filharmonií Brno je program stejný. Tvoří jej díla, která mají vztah k Alpám. Je mezi nimi i nová skladba Suita pro alpský roh, pro kterou se Radek Baborák speciálně naučil hrát na tento nezvyklý nástroj. Suita má čtyři věty a čtyři autory. Dva Švýcary, Jeana Gasparda Páleníčka a Baboráka, který vymyslel Kadenci. V Hradci Králové 21. března bude program jiný, uvedeme českou premiéru oratoria Arthura Honeggera Nicolas de Fluet.

Kdo to byl Nicolas de Fluet?

Významná postava švýcarských dějin, světec, který zachránil zemi před občanskou válkou a přesvědčil Švýcary o nutnosti kompromisu, respektu a naslouchání si navzájem.

Jak vznikala skladba pro alpský roh?

Napadla mě myšlenka představit alpský roh na koncertě klasické hudby a s českým virtuosem. A spojení českých a švýcarských skladatelů a hudebníků ji uvedlo v život.

A jak se podařilo hornistovi Radku Baborákovi naučit hrát na alpský roh?

Fantasticky. Někteří lidé to zkoušejí celý život bez valného výsledku a on to zvládl za pár dnů. Neuvěřitelné!

Působil jste dlouho u nás jako šéf Pražské komorní filharmonie. Na co rád vzpomínáte?

Zejména na jeden koncert v Brně na Velikonočním festivalu, kde jsme hráli Dvořákovo Stabat mater. PKF zůstala mým oblíbeným orchestrem.

Zúčastnil jste se již někdy podobné akce, jako je Švýcarské jaro?

Je to poprvé, kdy mohu reprezentovat Švýcarsko v projektu takového významu. Nejsem velký patriot, ale musím říci, že díky tomu jsem na své zemi objevil mnoho pozitivních věcí. A je pro mě pocta být protagonistou zahajovacího večera akce, na které se podílí tolik skvělých lidí z obou zemí.

Bude pokračovat i vaše spolupráce s českými umělci?

Právě jsem se stal uměleckým ředitelem symfonického orchestru v Bielu blízko mého domova. I tam budu propagovat českou hudbu a české umělce. Pěvkyně Magdalena Kožená je jednou z nich. Plánujeme spolu v létě 2014 natočit pro Deutsche Grammophon album lidových písní různých evropských zemí.