Přestože se kapela pyšní přídomkem indie rock, v jejím zvuku je dost tanečních prvků na to, aby ihned dokázala diváky strhnout a následně je bez potíží dohnala k témuž, když třeba nálada v sále povadla. Ne že by těch okamžiků bylo příliš. Písničky z obou alb skupiny mají totiž přirozeně jásavý pilíř.

Ty z debutu Tourist History (2010) jsou v koncertním provedení natolik přesvědčivé, že dávají chuť k posluchačovu neutuchajícímu pohybu v bocích. Skladby z druhého alba Beacon (2012) sice až tak zřetelný tah nemají, pyšní se ale zajímavějšími aranžemi a formou se dotýkají i řady dalších hudebních vlivů.

Nejpodstatnější na tvorbě Two Door Cinema Club je hravost. Mají obdivuhodný dar přinášet v písničkách jasné melodie a ke kytarovému základu vkusně roubují elektronické pasáže. Přímočarost skladeb je mnohdy až punková, bez příkras a dostatečně promyšlená v aranžích tak, aby nepůsobila prvoplánově.

Co na tom, že zpěvák Alex Trimble občas intonačně zaváhal, když spolehlivé publikum jeho party s chutí přebíralo na svá bedra. Co na tom, že zejména ve skladbách z druhého alba jsou aranže leckde předvídatelné, když zvuk skupiny je semknutý a čitelný.

Two Door Cinema Club předložili vizitku kapely, která čerpá z inspirativní minulosti, aby dobře charakterizovala sílu ostrovní scény dneška, i s příjemnou popovou přilnavostí.

Mimochodem, i předskakující skupiny 1975 a Dog Is Dead se představily jako ty, které by před sebou mohly mít světlou budoucnost.

Celkové hodnocení: 85 %