Velký zájem o Boltovu nejznámější hru o vzepření se jedince proti absolutní moci, konkrétně jednoho z největších učenců první půle šestnáctého století Thomase Mora proti králi Jindřichovi VIII., byl u nás na konci 60. let.

Téma ještě vystupňoval nástup normalizace a postoje čestných, neúhybných jedinců, jejichž vzdor končil kariérními popravami kolem pověstných stranických prověrek roku 1970.

Obyčejný člověk hraje prim

Dnes podobnou neústupnost a nezlomnost znovu převážili tzv. obyčejní lidé, jaké v Boltově hře zastupuje současný konzument všech sametově revolučních vymožeností nové epochy.

Přeneseno do časů vlády druhého Tudorovce na anglickém trůnu Morův sluha, donašeč jeho nepřátelům, kolaborant, žalářník, nakonec i kat v rozměrné intelektuální herecké feérii Jiřího Kalužného. Tragické osudy předků dávných i statečnost současníků je jeho "potomek" schopen vnímat jen v přihlouplé komiksové podobě telenovel s kečupovou omáčkou...

Bolt je shodou okolností myšlenkovou protiváhou Shakespearova adoračního, v závěru až servilního holdu "své" královně Alžbětě (dceři druhé Jindřichovy ženy Anny Boleynové). Jindřicha VIII. postavil proti Morovi v reálnějším obraze jako absolutistického panovníka, na běžícím pásu popravujícího manželky, odpůrce, ale i přátele opovažující se zastávat jiný názor, natož pak takové, kteří dokonce nepodepíší rozvodový patent na rozjezdové ploše reformace britského souostroví, začínající odtržením anglikánské církve od Říma.

Jedinec proti popravčí sekeře

Střet pravdy s mocí, nebezpečné zbraně intelektu proti popravčí sekeře, morálka proti bezpáteřnosti, to všechno dokázal Laurin v příběhu uvést do napínavé, divácky atraktivní podívané. V jeho inscenaci se konečně naplno prosadil v roli Thomase Mora principál Východočeského divadla Petr Dohnal.

Ve shodě se zásadami postavy, kterou představuje, prvního utopického socialisty, v návalu ubíjejících povinností při spravování divadla v naší kulturu potápějící epoše rozhodně sebe sama na jevišti nepreferuje.

Dohnal je obklopen víc než schopnými spoluhráči. O Kalužném v roli Lidu už byla řeč. Jako vždy plasticky přesná je Zdena Bittlová coby Morova manželka. Neztrácí se ani Tomáš Kolomazník, úhybný kariérista Richard Rich, Pavel Doucek (Jindřich VIII.), málokdy do nekomediální role obsazovaný, přesvědčivý Alexandr Postler (Vévoda z Norfolku), výrazný Radek Žák (intrikánský Tomáš Cromwell)...

Chceme další důkaz o vyváženosti pardubické dramaturgie (vážná témata, komedie, muzikály)? Člověk pro každé počasí ji zpřesňuje. Výmluvně, smysluplně.

Východočeské divadlo Pardubice - Robert Bolt: Člověk pro každé počasí, přeložil Jiří Josek, režie František Laurin, dramaturgie Jana Pithartová, scéna Šimon Caban, kostýmy Josef Jelínek, hudba Daniel Fikejz.