Loutkové pohádky, jimž dala podobu finská malířka Minna Soukkaová, sledovaly zejména děti od čtyř do devíti let a z dospělých u něj zůstávaly zejména ženy, což naprosto odpovídá zájmu, s jakým se setkávají všechny Večerníčky. Přesto měly o něco méně diváků, než je obvyklé.

Největší zájem vzbudil 1. dubna první díl romských pohádek, sledovalo ho bezmála 140 tisíc dětí od čtyř do devíti let. U dalších čtyř pak zůstalo z nejmladších dětí zhruba 105 tisíc. Všechny loňské Večerníčky přitom průměrně sledovalo 180 tisíc nejmladších dětí.

Sledovanost se nevyrovnala jiným premiérovým cyklům, které Večerníček letos vysílal, což byly kreslené pohádky My tři braši od muziky nebo Bob a Bobek na cestách. U tohoto ojedinělého projektu však televize předem očekávala odlišnou reakci. "S určitou odchylkou od standardní sledovanosti večerníčků jsme počítali. Odpovídá to neobvyklosti tématu i způsobu jeho zpracování," dodal Krafl. "Nejde o klasické pohádky, většinou jsou to smutné příběhy. Není divu, jsou poznamenané zkušenostmi Romů z historie. Toto jejich emocionální ladění však může mít velký vliv na zájem dětí i rodičů."

Zájem už před uvedením

První romské pohádky, které v tuzemsku televize vysílala, vzbudily ohlas u diváků už ve chvíli, kdy se seriál teprve chystal na obrazovku. "Volala nám například ředitelka brněnského Muzea romské kultury paní Jana Horváthová a zajímala se, kdy se budou pohádky vysílat a jestli budou k mání na videokazetách," řekl dramaturg Večerníčku Miloš Zvěřina.

Další reakce začaly přicházet, když se pohádky objevily v televizi. "Ohlasy diváků jsou různé. Řada z nich ocenila námět, výtvarné zpracování i hudbu, někteří ale postrádali více humoru nebo radosti," sdělil mluvčí České televize M. Krafl.

Dramaturg, jemuž diváci také osobně telefonují a posílají maily, tím ale nebyl překvapen: "Nechci vypadat jako jasnovidec, ale tušili jsme, že ohlasy budou různé. Musím ale říct, že jedno mě překvapilo. A to, jak moc byly rozdílné. Na jednu stranu až obdivné, jenže jsem se setkal také s až pohrdavým postojem."

Televize si na seriálu cení hlavně nenásilný způsob, jakým mluví o vzniku romského národa. Legendu totiž vypráví na začátku babička vnučce, která nemůže usnout, a pokračuje dalšími pěti příběhy o putování Romů Evropou. Proto zároveň zdůrazňuje, že sledovanost pro ni nebývá nejdůležitějším kriteriem, a to zejména u pořadů veřejné služby. "Romské večerníčky jsou evropským projektem výchovného charakteru, jehož posláním bylo přiblížit dětským divákům i jejich rodičům menšinovou romskou kulturu. Seriál by měl vyvolat u dětí zájem a vybízet je k diskusi, která by u nich měla odstranit předsudky," doplnil Krafl.

Romské pohádky vznikly ve studiu Hafan film, které se zabývá loutkovými filmy, v koprodukci České republiky, Finska a Evropské unie. Projekt vznikal zhruba pět let a stál v přepočtu asi 31 miliónů korun. ČT se na něm podílela třemi milióny, zbývající peníze získala režisérka filmu v zahraničí.