Hoštické trampoty totiž vycházely alespoň částečně z odpozorovaného prostředí a charakterů, kdežto Babovřesky působí, jako by tvůrci lepili dialogy a scény v některé z pražských hospod, daleko od míst, o nichž chtějí vyprávět. Základní dějová linka se točí kolem mladého faráře s nevhodným jménem Šoustal (Lukáš Langmajer) a jeho vzhledné sestry (Lucie Vondráčková), kteří se díky místním klepnám „dostanou do řečí“.

K tomu si přimyslete strašidla, honosný starý dům, polepšené svíčkové báby a máte představu o obsahu. Taky se tu vtipkuje o pindících, ptácích, orálu a v neposlední řadě o farářově jméně. Pro jistotu se většina fórků zopakuje, případně dovysvětlí, snad aby nikomu ta sranda neušla.

Ti, kteří jsou Troškovi nakloněni, často tvrdí, že dokáže přesně vyhmátnout, co se bude publiku líbit, a že na ničem jiném nakonec nezáleží. U Babovřesek však možná dojde trpělivost i tolerantním fanouškům.

Jedna dlouhá reklama

Financování českého filmu není jistě jednoduchá záležitost a autoři musí shánět peníze, jak se dá. Ovšem pokud se takřka v každé scéně u jídelního stolu pojídá medovník stejnojmenné značky a při každém zvednutí telefonu se ozývá „Haló, tady Impulsovi!“, je místy složité odlišit Babovřesky od reklamního bloku. A ty se snad už dnes zajídají i obdivovatelům Troškovy filmografie. Je tak klidně možné, že režisér ztratí svého posledního spojence: lidovou šeptandu – přízeň profesionálních recenzentů i těch amatérských na internetu ho opustila už dávno.

„Vzhůru do bezvědomí!“ připíjí si klubko drben s panáky v rukou. To je bohužel také přání, které si v duchu opakuje divák dvouhodinových (!) Babovřesek. Jednu odměnu si však Troška pro trpělivé publikum přece jen přichystal. Neočekávaný zcizovák chvilku před koncem, jímž jako by na nás pomrkával: „Je to jenom film, nehrajte si na chytrý!“ Ale ani tato milá přiznávka celkový dojem nezachrání.

Celkové hodnocení 20 %