Rebelka: fraška o veřejné službě v soukromém zájmu

Trojhvězdí Duteurtreových hrdinů, z nichž hlavní je novinářka Eliana Brunová, dále podnikající baron Cyprien de Réal a ředitel nadnárodní společnosti Kaveko Marc Ménantreau, skládá příběh moderní civilizace. S neupřímností při prosazování pouze soukromých zájmů, ovšem budících dojem, že jde o službu veřejnosti, s manipulací mediálního světa vydávajícího předem domluvené reklamní rozhovory za kritické diskuse… Tedy s projevy reality, která je nám bohužel už také dobře známá.

Eliana je nezávislá redaktorka televizního pořadu, s mládím i trvajícími ideály levicové aktivistky, cynický stárnoucí Cyprien spojuje ekonomickou budoucnost s představou francouzských luk posetých stožáry větrných elektráren a stále nedospělý podnikatel Marc touží žonglovat na vrcholu nadnárodní společnosti s mámivými cukrátky pro lidi práce, sám však touží ležet na pláži. Vydávají svědectví o sobě i době. Markův Rimbaud Project, obchodní trik se jménem věčného rebela, připomíná, že autor píše i o nás. Vzpomeňme na Franze Kafku.

Duteurtre získal za soubor novel Divná doba v roce 1997 cenu Francouzské akademie. Dobrodružství mladého šéfa, zablokovaného v automatickém veřejném záchodku, příběh divadelního herce přeškoleného na loutku televizních sitkomů, dvě opilé ženy řítící se stošedesátkou po dálnici – to jsou příběhy dokreslující nechtěnou podivnost našeho světa i směšnost každodenní scenérie. Nebylo divu, že si vysloužil uznání Milana Kundery, s jehož předmluvou, nazvanou Směšná nahota věcí, kniha vyšla i česky.

Autor milující grotesky, vnímající absurdnost existence, kdy se jedinec snaží uchránit vnitřní svobodu v prostředí ekonomicky ho určujícího, si však stále víc všímá protikladů současnosti. V románu Dráhy (2006, česky 2010) to ukázal na příběhu stárnoucí Florence, majitelky reklamní agentury, profitující ze státního podniku ničícího životní prostředí, ovšem v duši stále chovající sen o neničení krajiny svého dětství.

Eliana Brunová z knihy Rebelka byla její předchůdkyní, dalo by se říci. Měla podobné sny, v jejím případě o zachování vlastní objektivity ve službě televize, patřící ovšem už „nové“ nadnárodní společnosti. S razancí reportérky v pořadu nazvaném Kladivo na čarodějníky přistává vrtulníkem na pozemku vybraných osobností, které si podle jejího mínění zasluhují kritiku. Pojednou však hra na prosperitu končí, masky jsou strženy a jde opravdu o život.

Smrt podobná skutečné sebevraždě matky, pracující v londýnské nemocnici a zneužité australskými novináři k údajnému žertu týkajícímu se mateřství princezny Kate, může změnit frašku v tragédii. Snad lze prozradit, že to Duteurtre nedopustí.

Určitě si však zasluhuje pozornost jako spisovatel držící zrcadlo před naší tváří, zároveň o našem nitru vypovídající působivou literární formou.