Pro vaši novinku je charakteristická stylová i jazyková všehochuť. V čem je ale album jiné ve srovnání s těmi předešlými?

Na nové desce jsme se v podstatě vrátili na začátek. Symbolicky je na ní písnička Baby, která byla i na naší první nahrávce. Teď je to ale úplně jiná skladba, i když harmonicky a melodicky tatáž. Prošli jsme od punku přes hard core a crossover až ke ska punku. To všechno v současné době propojujeme. A vrátili jsme se také k elektronice, která nás fascinovala ještě předtím, než naše kapela vznikla.

Není toho stylově až příliš?

Ano, náš stylový záběr je opravdu velký. Na druhou stranu jsme rádi, že jsme schopni tohle všechno zahrát. Rozhodně je teď naše hudba mnohem veselejší, než byla v době, kdy jsme začínali. Přibyly dechová sekce a počítač, trochu jsme také změnili sestavu. Stylově se to určitě ještě vyvrbí.

Vaše texty jsou české i anglické. Proč?

Napsat dobrý český text umí v této zemi pár desítek lidí a to možná přeháním. Napsat dobrou českou muziku umí jen pár lidí a to vůbec nepřeháním. Myslím si, že tu nejsou dobří autoři. My si děláme všechno sami a samozřejmě víme o svých slabinách. Pokud jde o kvalitu hudby a textu, myslím, že jsme se stabilizovali. Nestabilizovali jsme se ale ve stylu a řeči. Anglické texty jsou pro nás srdeční záležitost. Máme také pocit, že některé písničky znějí v angličtině lépe. Navíc hrajeme často v Polsku a tam s angličtinou problém není.

Na příští album bychom rádi nahráli i písničku v polštině. V neposlední řadě je tu i naše tradice písniček zpívaných v jiných jazycích. V minulosti jsme zpívali i v němčině a slovenštině, na nové desce je jedna skladba v romštině.

Proč je podle vás v České republice málo kvalitních autorů?

Předně je tu spousta dobrých muzikantů. V Čechách totiž máme mnoho hudebních škol a výuka na nich je kvalitní. Tyto školy ale bohužel vychovávají jen dobré muzikanty, ne dobré autory a textaře. Buď je to záměr, anebo je to obraz doby související s určitou povrchností. Patnáctiletí kluci jsou schopni odehrát v klubu technicky skvělý koncert, nemají už ale schopnost skládat dobré písničky a psát dobré texty.

Nedorazil k nám zatím model šoubyznysu, který funguje například ve Spojených státech. Tam za mnohými hvězdami stojí dva autobusy spolupracovníků, kteří pro ně skládají, píší texty, produkují a dělají vše potřebné. Ony jenom skvěle zpívají. Na takový model jsme však u nás moc malý píseček, málokoho by to uživilo. Takže zaplaťpánbůh za lidi, kteří jsou schopni si napsat písničku.