Článek
„Asi na tom mají zásluhu jak moji rodiče, tak učitelé. Moc rád vzpomínám na ředitele naší školy, který nás podporoval v tom, abychom se každý vydali svou cestou,“ řekl sympatický prozaik, který však uměleckou kariéru zahájil jako kreslíř.
„Asi na tom mají zásluhu jak moji rodiče, tak učitelé. Moc rád vzpomínám na ředitele naší školy, který nás podporoval v tom, abychom se každý vydali svou cestou,“ řekl sympatický prozaik, který však uměleckou kariéru zahájil jako kreslíř. „Dvacet let jsem kreslil ilustrace a vtipy pro dětské časopisy. Odtud byl jen krok k vlastní literární tvorbě,“ vysvětlil.
Jeho první kniha se jmenovala Dog Magic! a inspirací pro ni byla dobrodružství Jack Russell teriéra jménem Mitch, který si chtěl splnit všechna psí přání. Kniha vyšla v roce 2000 a Priestley byl za ni navržen na Children’s Book Award. Jeho další kniha se jmenuje Billy Wizard. Na svém webu má kromě Prima Leviho či Fjodora Dostojevského mezi milovanými autory i Franze Kafku a jeho Proces. Je to snad jeden z důvodů, proč poprvé přijel do Prahy?
„Samozřejmě, procházet se po místech, kudy chodil, je mimořádný zážitek. Však jsem také na web napsal, že se do Prahy těším, protože toto město má tajemnou, místy až strašidelnou atmosféru. Vždyť jen skutečnost, že Kafka sám zničil plno svých prací, je něco mimořádného. Pro mě je psaní práce, on to dělal ze zájmu. Necítil potřebu zveřejňovat všechno, co napsal,“ řekl Priestley.
Přiznal se, že Kafku četl už na škole, Proměnu hltal ve dvaceti, následovaly Amerika, Zámek.
Nejraději povídky
„Mám moc rád jeho krátké povídky, ty se mi líbí snad nejvíc. Byl to muž, který se v lásce několikrát zklamal, ale jeho příběhy jsou přitom veselé. Vždyť i v Zámku jsou okamžiky plné humoru. Jistěže má smysl pro humor, některé jeho příběhy jsou přímo bláznivé. Možná podléháme dojmu z fotografií, které se zachovaly a na nichž se tváří vždy velmi vážně až tragicky. Jsou to ale spíš fotky na průkazy, než aby zachytily stav jeho duše,“ dodal.
A co v něm vyvolává strach? „Rád chodím do hor, ale pohled z velkých výšek mi moc dobře nedělá, to se přiznám. A samozřejmě bolest, kdo by ji měl rád, nemoci, pavouky – to také moc nemiluju.“