Článek
Už první díl některé diváky zklamal. Aspoň ty, kdo očekávali velkolepou divadelní transformaci básnické skladby, vrcholného obrazu středověkého světa s akcentem na stav myšlení, politiky a morálky v pohledu souputníka posledních českých Přemyslovců, abych Danteho časově ukotvil.
Kam jdeme, co chceme?
Moša s Mertou se nepustili do muzeální práce. Nechali stranou i osudy Božské komedie u nás. Kvalitně přeložit ji dokázal teprve Jaroslav Vrchlický. Transformaci vzali doslova a také Očistec přenesli do našich časů. Jestliže v Pekle vedli dialog o zločinu a trestu s akcentem na nevěru, pomstychtivost a zradu, potom v Očistci procházejí povrchní muzikanti Deny, Bas, Jerry a Divous cestou podivné klášterní převýchovy a nápravy hříchů páchaných ve zkaženém světě skrze pokusy o lámání jejich svobodymilovných charakterů k zotročení.
S Mošou a Mertou jsme stále na cestě ke spáse, jenom jsem zvědav, jak domyslí a dokreslí Ráj, který se nám na pouti k české obdobě tandemu Putin - Medveděv spíše vzdaluje, než že by se blížil, natož naplnil. Inu ještě se nenarodila Beatrice.
Hudebně je Očistec proměnlivou féerií v rozpětí od hitových songů a melodií až k operním áriím a k velkolepým symfonickým výstupům potvrzujícím rozsah a kvalitu Mertova hudebního myšlení. V libretu působí některé zkratky v opisech základních hříchů neukotveně; třeba postava multimilionáře Hurta (Milan Němec nebo Zdeněk Junák) v rozpětí od mafiána k hodnému, i když přísnému stařečkovi, jakkoli karikujícího veverčího Napoleónka Bártu. Výstup kluků Dolfíka (Hitlerů) a Pepíka (Stalinovic) je úplná pitomost.
Muzikálový šperk
Dokonale profesionální projev Stanislava Slováka (Deny), Dušana Vitázka (Jerry), Hany Holišové (Lenka), Andrey Březinové (Hanka), Márii Lalkové (Terka), Zuzany Maurery nebo Markéty Sedláčkové (Matka) atd. - posouzení hereckých výkonů by vydalo na samostatnou glosu - to všechno předurčuje Očistec k úspěchu.
Styl od gangsterky tvrdé americké školy až po božské rozjímání při střetu plebejství s klášterními tajemstvími působí místy rušivě. Stejně tak může divákovu pozornost odvádět technicistní veršování ze slovní zásoby textařů (jistý Jiří Bryan tak pokazil například Evitu). Ve svém žánru je však Očistec skvost. Zvláště v Česku.
Městské divadlo Brno - Zdenek Merta, Stanislav Moša: Očistec. Osudová komedie (2. díl hudební trilogie). Režie Stanislav Moša, hudba Zdenek Merta, dramaturgie Klára Latzková, hudební aranžmá Zdenek Merta, Dan Kalousek, Martin Kostaš, Igor Vavrda, hudební nastudování Dan Kalousek, dirigenti Dan Kalousek, Ema Mikešková, sbormistr Karel Škarka, scéna Jaroslav Milfajt, kostýmy Andrea Kučerová, choreografie Hana Kratochvilová, Aneta Majerová, korepetice Lenka Císařová, Monika Jakubíčková. Premiéra 19. ledna na Hudební scéně, psáno z reprízy 20. ledna 2013.