Zpracování režie a scény se ujal Hartmut Schörghofer a hudebního nastudování Jan Latham-Koenig. S výjimkou barytonisty Romana Janála obsadilo ND inscenaci svými členy souboru.

"V mém pojetí, které se snažím vtělit do inscenace, nepodniká Orfeus svou cestu v tradičním nebo obvyklém slova smyslu. Je to cesta do vlastního, vnitřního psychického světa, který konfrontuje diváka s nadějemi, strachy a propastmi," uvedl o inscenaci režisér Schörghofer.

Jeho pojetí navazuje na původní Gluckův reformní styl, ve kterém odmítl roli sboru a baletu jako pouhých koloristických prvků. Režisér tak hojně využije i sbor a balet ND, přestože si chce podle svých slov zachovat meditativní ráz a klást důraz na otázku mezilidských vztahů a instinktů.

Nejupravovanější operní dílo

Orfeus a Eurydika patří k nejvíce upravovaným dílům operní historie. Z celé řady různých podob této opery přežily do současnosti především tři. Národní divadlo zvolilo původní vídeňskou verzi z roku 1762 již proto, že má komorní charakter a nejlépe vystihuje Gluckovu tvůrčí originalitu a novátorský přístup k opeře.

"V naší inscenaci ovšem nezpívá Orfea altista či kontratenor, nýbrž baryton, který je přeci jen bližší dnešní operní estetice a vnáší do opery realističtější pojetí hlavní mužské postavy," poznamenal dramaturg Ondřej Hučín.

Pěvce Janála bude tak alternovat Jiří Hájek. Postavu Eurydiky ztvární sopranistka Marie Fajtová v alternaci Alžbětou Poláčkovou. Role boha lásky se ujme Yukiko Šrejmová Kinjo nebo Hana Jonášová.