Vladimír Rösel nejdříve jmenoval svým náměstkem nedostudovaného chlapce, jehož funkci v NG nikdo nepochopil. Možná že ani on sám si nebyl jist, poněvadž bez varování zůstal v Austrálii a jeho místo je neobsazeno. Moderní sbírkou dlouho „mával“ a stále s ní ještě lomcuje novinář Marek Gregor, jehož profesní způsobilost je nulová.

Pan ředitel se chtěl zaštítit profesionálem, a tak svým zástupcem jmenoval ředitele Staré sbírky historika Víta Vlnase, jehož orientace v moderním a hlavně současném umění je nulová, a přesto o něm rozhoduje.

Dnes se Národní galerie chlubí tím, jak prolamuje izolaci zaviněnou dřívějším vedením vývozem výstavy českého moderního umění do Koreje. Zapomínají však dodat, že tuto výstavu jsem s naším velvyslancem panem Olšou začal vyjednávat já.
Expozici ve Veletržním paláci, která byla domyšlena do strukturovaného tvaru, doplňují zcela nekoncepčně náhodnými exponáty. Část Veletržního paláce je permanentně prázdná.

Na současnou Kupkovu výstavu v Salmovském paláci použili velkou část trvalé Kupkovy expozice ve Veletržním paláci a zdi ponechali prázdné. To se za minulého vedení nikdy nestalo. Je to neúcta a lenost. A to jsem vyjmenoval jen pár křiklavých případů. Vina je na pracovnících Národní galerie, kteří se bojí o svá místa, a proto mlčí. Vinno je ministerstvo kultury, které zavírá oči a zacpává si uši před skutečností, vinna je vláda, které je výtvarné umění lhostejné. Zajímají ji pouze lidé od divadla a filmu, poněvadž ti křičí do médií. Zdá se, že lhostejnost a lenost se stávají v naší společnosti ctnostmi.