Kritici namítají, že seriál by potřeboval hlubší propracování a konzultace, a že se ani nepřibližuje „klasice“. Podle mnohých je moc divadelní, nemá co říct o současné politice a nemá tak silné hlášky jako originál.

Od úplného počátku muselo být každému jasné, že zejména vynikajícího herce Nigela Hawthorna (Sir Humphrey) nelze nahradit. Zesnulý Hawthorne pojal v původním seriálu postavu vychytralého pokrytce, který předstírá loajalitu svému ministrovi, tak brilantně, že ministra skoro zastínil. Jeho blahosklonné pohledy a povýšené překombinované vyjadřování lze těžko napodobit.

Nyní píše The Independent ve své recenzi: „Henry Goodman nemůže vymazat vzpomínku na sametovou dokonalost Nigela Hawthorna.“ To skutečně není překvapení.

Navíc nový ministr Hacker více vidí do Humphreyho čachrů a tím to celé ztrácí dynamiku. Nejvtipnější momenty ve starém seriálu bývaly v tom, jak ho prolhaný úředník vždycky převezl.

Web Digital Spy seriál úplně rozcupoval: „To, co mohlo být triumfálním návratem jednoho z nejlepších britských sitkomů, se zkazilo špatnými rozhodnutími i slabým provedením.“

Dodává, že nový seriál recykluje nejen postavy, ale i jejich manýry a kousíčky dialogů. Daily Telegraph ale přece jen našel i místo pro chválu - v seriálu je prý pořád hodně toho, co si lze užít. A zasmát se.

Původní seriály Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére z 80. let považuje většina kritiků za absolutní špičku světové televizní tvorby. Na filmových serverech, kde je hodnotí běžní diváci, většinou dosahují čísel kolem 90%.