Ruskou éru v moravskoslezském regionu otevřel Tomáš Jirman „biblí alkoholiků“ Moskva - Petušky Venedikta Jerofejeva. Aréna fascinovala na listopadovém Ostravaru Krejčího inscenací Amiga Nikolaje Koljady. A v Opavě Krejčí nám všem do tváře vychrstl žíravinu Koljadova žáka Sigareva.

Sami sobě se smějeme

Ještě nedávno bychom přemoudřele mudrovali, že něco takového se může stát jenom v Rusku - společnost se zřetelnými stopami radioaktivního ozáření osmdesátiletou vládou jedné strany žije už ve světě proměněném, lišícím se však od toho prvního jen mírou o málo menšího, z jiného pohledu ale i většího zubožení člověka.

Inu, poštěstilo se, a budoucnost zajistí výhra v sázkové hře. To je zapotřebí pořádně oslavit. Jenomže kupón se záhadně ztratí, a protože víme, že krademe všichni, někdo ho vzít musel. Hle, příležitost k nelichotivým životním bilancím od žití v ujařmenosti až po plané vzpoury bez vlivu na jednou provždy daný běh věcí.

Šestice přátel na sebe ve dvou hodinkách prozradí všechnu bídu našeho nového pinožení za štěstím, které nám bylo dopřáno jen v krátkých okamžicích tolikrát nabuzených a zase přidušených nadějí, zatímco držitelé es a žolíků se nám už zase pohrdavě smějí. Ruské loto se týká setsakramentsky také nás a našich tchořů.
Lidské zbídačenosti je dobré smát se a toho si v Sigarevově příběhu do sytosti užijeme. Než nám - od Gogola až po naše časy - dojde, že sami sobě se smějeme.

Revoluce nikde na obzoru

Krejčí si s ruskými dramatiky-buřiči moc dobře rozumí. Ví, že je jich zapotřebí i tam, kde většina domácích autorů se tváří jako Kluk z Ruského lota - mafiánská šmíra ve vztahu k bossům v podání Daniela Volného: nevidět, neslyšet, mlčet.

Opavští herci pozvedli tentokrát prapor sžíravé komedie hodně vysoko: Hana Vaňková, Kostas Zerdaloglu, Ivana Lebedová, Martin Táborský, Kamila Srubková, Martin Valouch. Lidé, jež hrají, jsou směšní, ale politováníhodní.

Slezské divadlo Opava - Vasilij Sigarev: Ruské loto. Překlad Tereza Krčálová. Režie, výběr hudby Ivan Krejčí, dramaturgie Tereza Krčálová, scéna Milan David, kostýmy Jana Hauskrechtová. Premiéra 11. března, psáno z reprízy 7. listopadu ve výroční den VŘSR na Festivalu divadel Moravy a Slezska v Českém Těšíně.

Celkové hodnocení 80%