Vaše předcházející album Hrdina počítačový hry jde do světa z roku 2011 bylo koncepční. Novinka Soundtrack ke konci světa sice podle názvu napovídá, že by mohla být také koncepční, není to ale zjevné. Nebo ji něco pevně spojuje?

Chtěli jsme nahrát desku písniček, které na sebe nutně nebudou nějak navazovat. Když jsme chystali předcházející album, byla to pro nás moc zajímavá práce, nicméně zvolenou koncepcí zároveň poměrně svazující. Například většinu textů jsem psal vyloženě do konceptu, což mě trochu omezovalo. Před přípravou nového alba jsme si řekli, že ho pojmeme svobodněji a nahrajeme na ně prostě písničky, které se nám budou nejvíc líbit.

Jejich základ vznikl na jednom soustředění loni v listopadu, a ve výsledku mají proto podobnou atmosféru. Pak náš bubeník Ondřej Slavík vymyslel název alba. Řekli jsme si, že novou deskou lidem k tomu avizovanému konci světa uděláme hudební doprovod. Nakonec tedy dotačně vznikl tenhle rámec a poslední písničky se mu už také přizpůsobily. Mezi ně patří třeba závěrečná písnička Musí to být, která všechno pozitivně uzavírá. Ondřej Ježek, náš producent, tomu pak dal jednotný zvuk. Nahrát koncepční album ale původním záměrem nebylo.

Bavíte se o konci světa v kapele?

Bavíme, samozřejmě. Je to velké téma, mluví o něm všichni. V kapele to vnímáme tak, že žijeme v době, kdy snad dochází k obrodě lidského vnímání. Myslíme si, že je potřeba, protože lidé by se měli vrátit k něčemu hlubšímu, co nás spojuje, k přírodě, k základnějším hodnotám. Život je úžasný dar a zážitek se vším dobrým i zlým. Často se mi stává, že celý den pracuju na počítači, pohltí mě to a semele. Večer pak ale, než jdu spát, si vyjdu na balkón, podívám se nahoru na hvězdy a znova si uvědomím, že žít na tomhle světě je fascinující. Že jsem toho součástí. To mě naplňuje štěstím. Je to banální patetická situace, ale je příkladem toho, jak zapomínáme na to, proč tu vlastně jsme.

V písničce Líto zpíváte bez obalu o špatných věcech života. Proč je to tak polopatické?

Je to záměr. Text jsem schválně napsal tak, aby to bylo řečeno skoro až stupidně a aby se tam mnohokrát opakovalo slovo „líto“. Večer sedíme u zpráv a slyšíme, že několik tisícovek kilometrů od nás lidé umírají ve válce nebo hlady nebo třeba že se jinde stěhují statisíce pouští do přeplněného uprchlického tábora. My to ale vnímáme jen jako informaci a pijeme u toho dál lahváče. Je to pro nás tak přirozené, že nejsme schopni trpícím lidem nejenom pomoci, ale ani s nimi soucítit. Přitom bychom měli.

Budou pro Zrní texty o stavu světa tématem i do budoucna?

To si nemyslím. Text písničky Líto patří k těm, které souvisí s tématem konce světa a na naši novou desku patří. Netuším ještě, co bude tématem textů dalších písní. Vím jen, že všechny skladby Zrní odrážejí naši životní filozofii, a myslím si, že to tak bude i dál.

Na minulé desce jste spolupracovali s písničkářkou Radůzou. Na této zase s producentem Ondřejem Ježkem. Proč došlo k té změně?

Spolupráce s Radůzou spočívala v tom, že nás objevila a rozhodla se, že nám album zaplatí. My jsme na ně neměli, alespoň ne na to, abychom naplnili představu, kterou jsme o nahrávce Hrdina počítačový hry jde do světa měli. Byla to obrovská pomoc a máme doteď skvělé vztahy.

Radůza ale do zvuku nahrávky téměř nezasahovala. Řekla nám, že není producent, a doporučila pro tu roli svého kamaráda Petera Bindera. Ani ten nám ale potom do práce tolik nemluvil, v podstatě s ní byl spokojen. Teď s námi dělal Ondřej Ježek, první opravdový producent. Občas nám něco vyhodil, hlavně ale dal kapele nový zvuk. To je zásadní přínos.