Album Plni energie jste natočili v roce 1985. Proč vyšlo až o rok později?

Vlasák: Problémem byla normalizace, protože v té době neměly desky rockového ražení na růžích ustláno. Měli jsme například velké problémy s texty. Neexistovalo, aby text napsal Radim Pařízek, Jarda Bartoň nebo Vašek Vlasák. Pod texty musel být jako autor nebo spoluautor podepsaný třeba Zbyšek Malý nebo Václav Hons, lidé, kteří byli poplatní režimu, takříkajíc prověření. V první písničce na desce je tahací harmonika. Na její nahrání jsme museli do studia pozvat jakéhosi Slávu Kunsta, pána, který měl tehdy co mluvit do toho, aby album vyšlo. A v neposlední řadě jsme hráli problematický žánr. Dnes sice kapela Arakain tvrdí, že byla průkopníkem metalu u nás, ale ono to tak nebylo. První heavymetalové album se jmenuje Plni energie a vydal ho Citron.

Jak jste se vůbec k heavy metalu dostali?

Vlasák: V polovině sedmdesátých let jsme s Jardou Bartoněm hráli v barové kapele zpěváka Pavla Nováka. V té době jsme viděli koncert skupiny Judas Priest a to nám totálně změnilo život. Pak jsme dostali nabídku přestoupit do Citronu, který tenkrát hrál takovou zvláštní novovlnnou hudbu. Rovnou jsme kapelníkovi Radimovi Pařízkovi řekli, že to hrát nebudeme.

Bartoň: Prostě se nám to nelíbilo. Navíc když Pařízek sháněl kytaristu a basáka, musel jsem Vaška ukecávat, aby se mnou šel. On do toho jít vůbec nechtěl, a tak jsme se nakonec dohodli, že si dáme podmínku, že budeme v Citronu hrát bigbít.

Vlasák: Jsem rád, že na to Pařízek přistoupil.

Proč jste nezaložili vlastní metalovou kapelu?

Vlasák: To tenkrát nešlo. Doba byla taková, že pokud ses chtěl hudbou živit, mohl ses dostat leda tak do nějaké doprovodné skupiny nějakého zpěváka. Rocková skupina u nás tenkrát z našeho pohledu byl akorát Citron. Nezapomeň, že se bavíme o třiaosmdesátém roce.

Bartoň: Z původního Citronu zůstali Radim, zpěvák Standa Hranický a kytarista Jindra Kvita. Ta změna stylu, kterou jsme vyžadovali, byla velice rychlá. Začalo to ale také rychle fungovat.

První album Obratník raka (1981) nahrál Citron i v angličtině. To ale bylo ještě bez vás dvou. Měli jste tendenci i dál zpívat anglicky?

Vlasák: Byla to doba, kdy se angličtina v textech prosazovala a následně cenzory respektovala. Kolik zpěváků u nás ale tenkrát umělo anglicky? Anglická verze Obratníku raka se minula účinkem. Když jsme pak už s albem Plni energie přijeli do západního Německa a zpívali anglicky, tamní muzikanti říkali, že je překvapilo, jak je čeština podobná angličtině.

Bartoň: Také nám říkali, abychom raději zpívali česky, že je to pro ně exotičtější a zajímavější.

Plni energie je kultovní album české hudební historie. Čemu to přisuzujete?

Vlasák: Sešli se správní lidé na správném místě a všechno do sebe skvěle zapadlo. Makali jsme srdcem, byli jsme svou hudbou nadšení a byli jsme jí oddáni. Cvičili jsme spolu, blbli jsme spolu, pili jsme spolu a půjčovali jsme si holky. V tom byl princip toho do sebe zapadajícího soukolí. A nikdy jsme se nehádali. Od smrti Jindry Kvity se v Citronu vystřídali tři další kytaristé. Všichni byli dobří, všichni zapadli lidsky, ale jsou takříkajíc jiný rod. Mnohokrát jsem si uvědomil, jak moc nám Jindra po své smrti chybí.

Říká se, že album Plni energie mělo ve své době horší zvuk, než mít mohlo. Co je na tom pravdy?

Vlasák: Natočili jsme ho v pražském studiu Mozarteum a mixovali v Německu. Měli jsme dobré podmínky a bylo pravděpodobné, že nahrávka dopadne velice dobře. Výsledný zvuk byl ale skutečně horší, než tehdy mohl být. Nechci to na nikoho házet, ale někdo, kdo měl tu moc, nechal pravděpodobně při lisování v Gramofonových závodech Loděnice to album takříkajíc ořezat. Měli jsme takovou informaci.

Proč by to dělal?

Vlasák: Začali jsme totiž šlapat některým našim významným popovým kapelám na paty, no a jim se to nelíbilo. Nebyl prostě zájem, aby naše deska měla kvalitní zvuk. Když vyšla, tak prostě takříkajíc nehrála. Neměla ani basy, ani výšky. Mělo to samozřejmě ten efekt, že se nám řada rockerů smála, že jsme rocková kapela a naše deska tak nehraje.

Bartoň: Jeli jsme to dokonce před výrobou do Loděnic zkontrolovat. Stejně nám to ale nebylo nic platné. Jsme tedy rádi, že teď vychází reedice alba, protože jsme pro ni mohli zvuk upravit a v porovnání s tím tehdejším podstatně vylepšit.

Pojedete k desce speciální turné?

Vlasák: Chtěli bychom. Problém je ale v tom, že náš zpěvák Standa Hranický je velmi těžce nemocný. Už rok se neukázal na pódiu, reedice alba je vydaná i na jeho počest. Nemáme odvahu nachystat to turné bez něho. Nevíme ale, jak to bude dál. Těžko se mi o tom mluví, protože Standa je opravdu vážně nemocný.