Možná je to víc besídka než regulérní koncert, paradoxně ku potěše diváků. Po zajímavém předskakujícím písničkáři Pokáčovi se několik stovek příchozích ve vyprodaném sále naladilo na Klusovu notu a podporovalo ji celé dvě hodiny.

Fanoušci znali bezpečně všechny texty písniček. Kdo přece jenom tápal, ten dobře poslouchal, aby se ke Klusovi a spol. mohl zpěvem přidat alespoň na chvíli. Nadto všichni s radostnou dychtivostí očekávali, co přinesou mnohé improvizace, jimiž je Klus z pódia již pár let obveseluje.

Diváci mohli napsat na lístek téma a styl, na které by měla vzniknout improvizovaná písnička. Vybrali si slogan „Čauky mňauky“ zahraný v duchu country. V tu chvíli si chopil aktivity Kučerovský, který jako zkušený kytarista vzešlý z metalového podhoubí, a tedy zvyklý na ledacos, přesně zvolil stylovou atmosféru skladby. Klus pak s lehkostí sobě vlastní přidal text, v něm využil všechny fráze z kovbojek a také vyžádaný slogan.

Během vystoupení došlo i na improvizované pasáže.

FOTO: Foto PRÁVO – Jan Handrejch

Kdyby se na té improvizaci později trochu zapracovalo, mohla by z toho vzniknout nová skladba. Na to ale Klus ani Kučerovský nehrají, a tak se countryová „náhoda“ ztratila ještě dříve, než odešli z pódia.

Klusovy písničky mají příjemné melodie, vyvážené dávky patetičnosti, romantiky i reality, nádherné texty plné přímých zásahů i druhých plánů a v neposlední řadě spolehlivý přednes. Kučerovský pomáhá bezpečně ve dvojhlasu, Klus si občas odskočí k novému výrazu. Pokaždé je to odměněno vděkem, neboť jeho publikum tyhle okamžiky miluje. Klus přitom nijak neuniká od podstaty své tvorby.

On i jeho kolega jsou navíc milovníky okamžitých vtipů a hlášek. Když se nepovedou, přiznají to a pokračují dál. I schopnost dělat si legraci sami ze sebe z nich dělá idoly hned několika posluchačských generací.

Nejenom v Kladně se totiž v pondělí ukázalo, že v publiku už zdaleka nepřevládají dívky střední a základní školou povinné. Klusova poetika, otevřenost a společný skladatelský um poslaly jejich písničky i staršímu publiku. Nyní mu vlastně stačí jen nahlas se nadechnout, aby mu posluchači viseli na rtech. Pak už stačí pár nástrojů, přirozenost a besídka jede dál.

Celkové hodnocení 85%